Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 94
(1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.
(2) O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.
Komentované ustanovení upravuje předkládání návrhů k projednání na zasedání zastupitelstva.
Právo předkládat návrhy k projednání na zasedání zastupitelstva mají podle odstavce 1 komentovaného ustanovení členové zastupitelstva, rada obce a výbory zastupitelstva ve smyslu § 117-121 zákona o obcích.
Rada a výbory jsou kolektivními orgány, proto se na tom, že navrhnou určitou záležitost k projednání na zasedání zastupitelstva, musí usnést nadpoloviční většinou všech svých členů. Právo předkládat návrhy tedy nenáleží jednotlivému členovi výboru zastupitelstva, pokud není členem zastupitelstva (jednotliví členové rady jako členové zastupitelstva návrhy podávat mohou). Nenáleží ani komisím rady obce, které mohou pouze iniciovat předložení určitého návrhu radou.
Občané obce a osoby, které vlastní na území obce nemovitou věc, po dosažení věku 18 let mají podle § 16 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o obcích právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, a to včetně programu zasedání. Z tohoto práva však nevyplývá právo předkládat hlasovatelné návrhy k zařazení na program. V případě, že občan během zasedání vznese požadavek na zařazení určitého bodu do programu zasedání, nemusí o něm zastupitelstvo hlasovat, pokud si ho neosvojí některý ze zastupitelů a nenavrhne zařazení sám.
S programem zasedání zastupitelstva souvisí rovněž právo občanů osob a vlastníků nemovitých věcí na území obce požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti zastupitelstva, přičemž pokud je žádost podepsaná nejméně 0,5 % občanů obce, musí být zastupitelstvem předmětná záležitost projednána do 90 dnů. Toto oprávnění není totožné jako právo předkládat návrhy podle komentovaného ustanovení, avšak oprávnění navrhovatelé (v čele se starostou obce, který zasedání svolává) jsou zodpovědní za jeho naplnění.
Zákon nestanoví, jakým způsobem má k projednání záležitosti na základě kvalifikované žádosti občanů dojít. Není tedy nutné, aby byla záležitost zařazena jako samostatný bod na program zastupitelstva, postačí i souhrnný bod pro žádosti občanů. K věci by však měla být otevřena rozprava, kde budou mít jak zastupitelé, tak přítomní občané a vlastníci nemovitých věcí možnost vyjádřit své stanovisko. S ohledem na volnost rady a zastupitelstva ve způsobu projednání lze, při vědomí zásady vstřícnosti veřejné správy stanovené § 4 správního řádu, doporučit, aby rada a zastupitelstvo formálně projednávaly i prosté žádosti občanů, ačkoliv to zákon výslovně nepožaduje.
Komentované ustanovení rozlišuje předkládání návrhů k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání a překládání návrhů v průběhu zasedání. Svolání zasedání zastupitelstva je podle § 92 odst. 1 zákona o obcích úkolem starosty obce (případně osoby, která jej zastupuje). Ten rovněž určí navržený program zasedání, který je součástí informace ve smyslu § 93 odst. 1 zákona o obcích. Obvykle starosta zařadí do navrženého programu všechny včasné návrhy od oprávněných navrhovatelů (zastupitelé, rada, výbory), avšak není to jeho povinnost. O zařazení návrhů, které nebyly zařazeny do navrženého programu, musí rozhodnout zastupitelstvo, standardně v úvodu zasedání při schvalování programu.
Podle odstavec 2 komentovaného ustanovení lze návrhy k zařazení na program vznášet i v průběhu zasedání zastupitelstva. Toto oprávnění z logiky věci mohou využít především jednotliví zastupitelé, pouze v případě přerušení zasedání a jeho pokračování po určité době přichází v úvahu jeho využití kolektivními orgány, které v mezidobí mohou absolvovat své zasedání a na něm přijmout příslušné usnesení. V jednacím řádu lze doporučit blíže upravit pravidla pro předkládání návrhů v průběhu zasedání zastupitelstva a pro rozhodování o nich.
Zejména u klíčových bodů, typicky týkajících se nakládání s větším objemem obecního majetku, je nutné brát v úvahu, že participace veřejnosti na zasedání zastupitelstva má svůj ústavněprávní rozměr a neměla by být veřejnosti ztěžována, např. zastíráním úmyslu projednat kontroverzní bod na určitém zasedání tím, že nebude součástí navrženého programu a bude zařazen až v průběhu zasedání (viz. také stanovisko Ministerstva vnitra ze dne 3. 2. 2020, č. j.: MV-182169-4/ODK-2019). Proto lze doporučit takto zásadní body uvádět v rámci připravovaného programu v informaci o budoucím konání zasedání zastupitelstva.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
