Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 93
(1) Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce3b) obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2) Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva obce v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému,60) k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obce vztahuje krizový stav,43) mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1 na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce. Záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna alespoň 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.
(3) Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
(4) Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.
___________________
3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
60) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Komentované ustanovení upravuje veřejný charakter zasedání zastupitelstva obce, povinnost informovat o jeho konání a možnost osob s krajskou nebo celostátní funkcí vystoupit na zasedání zastupitelstva.
Veřejný charakter zasedání zastupitelstva
Zastupitelstvo obce je kolektivním orgánem, který nemůže přijmout žádné rozhodnutí (usnesení) jinak než na svém řádně svolaném zasedání. Odstavec 3 komentovaného ustanovení pak stanoví, že toto zasedání musí být veřejné.
§ 92 odst. 1 zákona o obcích ukládá konat zasedání zastupitelstva vždy na území obce, aby zastupitelům, občanům obce a vlastníkům nemovitých věcí na území obce nebyla kladena nepřiměřená překážka pro účast na zasedání a možné uplatňování zákonných práv v podobě nutnosti cestovat do jiné obce. O zasedání musí dále obecní úřad řádně informovat podle odstavců 1 a 2 komentovaného ustanovení, aby o něm veřejnost věděla a měla reálnou možnost se jej zúčastnit.
Jiné detailní požadavky pro konání zasedání zákon nestanoví. Z požadavku na veřejnost zasedání vyplývá, že se musí konat na veřejně přístupném místě, které umožňuje vedle přítomnosti zastupitelů též přítomnost osob z řad veřejnosti. Porušením principu veřejnosti zasedání zastupitelstva nicméně není, pokud se jej z kapacitních důvodů nemohou zúčastnit všechny osoby, které o to mají zájem.
Možnost účasti na zasedání nelze nijak omezovat, např. na občany obce – občané obce a vlastníci nemovitých věcí na jejím území mají práva podle § 16 zákona o obcích, avšak účastnit se zasedání zastupitelstva bez nároku na uplatnění těchto práv mohou i jiné osoby. Řídící zasedání (zpravidla starosta) může vykázat ze zasedací místnosti toho, kdo ruší důstojný průběh zasedání. Konkrétní postup pro uplatnění podobných pořádkových opatření lze doporučit upravit v jednacím řádu.
Ze skutečnosti, že je zasedání zastupitelstva obce veřejné, vychází také právo každého pořídit si pro své účely záznam celého průběhu zasedání včetně případných projevů jiných osob z řad veřejnosti, které nejsou veřejně činné (viz. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2012, č. j. 8 A 316/2011-47). Pokud však pořizovatel záznam následně zveřejňuje (typicky na internetu), musí respektovat právní předpisy upravující ochranu soukromí a ochranu osobních údajů, především pak v záznamu anonymizovat osobní údaje osob, které nejsou veřejně činné ani nejsou příjemcem veřejných prostředků (typicky osoby, které někdo z vystupujících v rozpravě pouze zmíní).
Pokud se zasedání zastupitelstva koná jako neveřejné, není naplněn jeden ze základních zákonných požadavků. Proto takové zasedání, a tím pádem ani žádné usnesení, které během něj zastupitelstvo přijalo, není možné považovat za platné. Zákon nevylučuje neveřejné pracovní poradny zastupitelů, na nichž nemohou být přijímána žádná právně relevantní rozhodnutí, ale materiály jsou zde před konáním řádného zasedání zastupitelstva zastupiteli prodiskutovány. I v takovém případě by však v zájmu transparentnosti měl být následně na veřejném zasedání dostatečně představen každý projednávaný materiál včetně argumentů pro a proti přijetí určitého usnesení.
Informování o zasedání zastupitelstva
V zájmu naplnění veřejného charakteru zasedání zastupitelstva ukládá odstavec 1 a 2 obecnímu úřadu povinnost s dostatečným předstihem oficiálně informovat o jeho místě a době jeho konání a o navrženém programu.
Svolání zasedání zastupitelstva je podle § 92 odst. 1 zákona o obcích úkolem starosty obce. V případě nepřítomnosti starosty nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci, svolává zasedání zastupitelstva místostarosta zastupující starostu podle § 104 odst. 1 zákona o obcích, nebo zastupitel pověřený výkonem pravomocí starosty podle § 103 odst. 6 zákona o obcích. Právě funkcionář svolávající zasedání určí místo a čas jeho konání a navržený program. Za řádné informování podle komentovaného ustanovení pak odpovídá obecní úřad.
S výjimkou již zmíněného požadavku na konání zasedání na území obce zákon místo a čas zasedání nijak neupravuje. Pokud jde o navržený program, specifické je v tomto ohledu ustavující zasedání zastupitelstva podle § 91 zákona o obcích, v jehož úvodu vždy zastupitelé skládají slib, volí na něm starostu, místostarostu a další členy rady obce a zřizují alespoň obligatorní výbory zastupitelstva, a náhradní zasedání zastupitelstva podle § 92 odst. 3 zákona o obcích, na jehož připravovaný program by měly být zařazeny ty body, které na předchozím zasedání nebyly z důvodu jeho ukončení pro neusnášeníschopnost projednány.
V případě svolání zasedání zastupitelstva na žádost skupiny zastupitelů nebo hejtmana podle § 92 odst. 1 zákona o obcíchby pak starosta z logiky tohoto iniciačního oprávnění měl na připravovaný program takového zasedání zařadit body navržené žadateli (může případně zařadit i další, pokud chce iniciovat jejich projednání).
Navržený program může být z vůle zastupitelstva měněn – podle § 94 odst. 2 zákona o obcích rozhodne o zařazení návrhů přenesených v průběhu zasedání do programu zastupitelstvo. Zejména u klíčových bodů, typicky týkajících se nakládání s větším objemem obecního majetku, je však nutné brát v úvahu, že participace veřejnosti na zasedání zastupitelstva má svůj ústavněprávní rozměr základ a neměla by být veřejnosti ztěžována, např. zastíráním úmyslu projednat kontroverzní bod na určitém zasedání (viz. také stanovisko Ministerstva vnitra ze dne 3. 2. 2020, č. j.: MV-182169-4/ODK-2019). Proto lze doporučit takto zásadní body uvádět v rámci připravovaného programu v informaci o budoucím konání zasedání zastupitelstva.
Pokud jednací řád umožňuje distanční účast členů zastupitelstva nebo distanční účast veřejnosti na zasedání ve smyslu § 92a zákona o obcích, musí být součástí informace o zasedání podle komentovaného ustanovení i tato skutečnost.
Komentované ustanovení vyžaduje vyvěšení informace na úřední desce ve smyslu § 26 správního řádu, na nějž odkazuje i poznámka pod čarou č. 3b. V té souvislosti je vhodné zdůraznit, že veškerý obsah úřední desky včetně informace podle komentovaného ustanovení se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na webových stránkách obce. Dobrou praxí ve většině obcí je informovat o konání zasedání zastupitelstva i jinými v místě obvyklými způsoby, typicky obecním rozhlasem, v obecním zpravodaji, na webových stránkách obce mimo sekci úřední desky apod.
Standardně obecní úřad informuje o zasedání zastupitelstva podle odstavce 1 komentovaného ustanovení nejméně 7 dní před jeho konáním. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2010, č. j.: 8 Ao 1/2007-105, se do zákonné sedmidenní lhůty počítá i den vyvěšení informace. Obecně však lze doporučit informovat (pokud je to možné) o zasedání zastupitelstva s větším předstihem.
Odstavec 2 komentovaného ustanovení pak stanoví zvláštní úpravu pro případy, kdy je nezbytné operativně svolat zasedání zastupitelstva v souvislosti s řešením či prevencí vzniku mimořádné události ve smyslu § 2 písm. b) zákona o integrovaném záchranném systému, nebo v době, kdy se na území obce vztahuje některá z mimořádných situací – stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle § 2 písm. b) krizového zákona, mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví nebo mimořádné veterinárního opatření podle § 54 veterinárního zákona.
I v takovém případě je nutné předem informovat o konání zasedání veřejnost předem, avšak pouze s dvoudenním předstihem. Na takto svolaném zasedání lze projednávat pouze záležitosti, které se jakkoliv týkají řešení mimořádné události nebo mimořádných situací.
Pokud není informace o zasedání zveřejněna řádně po zákonem stanovenou dobu na úřední desce, neplyne z toho bez dalšího neplatnost zasedání a všech usnesení, které během něj zastupitelstvo přijalo. Vždy je nutné posoudit, zda porušení zákona znamenalo narušení principu veřejnosti zasedání zastupitelstva obce – odlišná bude např. modelová situace, kdy informace sice byla pozdě zveřejněna na úřední desce, avšak obec o konání zasedání aktivně informovala jiným obvyklými způsoby a veřejnost se o něm z mnoha kanálů mohla dozvědět, od modelové situace, kdy bylo konání zasedání zastupitelstva před veřejností (ať už záměrně nebo omylem) zcela utajeno, a veřejnost se ho tak objektivně nemohla zúčastnit.
Možnost funkcionářů vystoupit na zasedání zastupitelstva
Odstavec 4 komentovaného ustanovení dává právo vystoupit na zasedání zastupitelstva obce členovi vlády nebo jím určenému zástupci, senátorovi, poslanci a zástupci orgánů kraje. Účelem tohoto oprávnění je umožnit funkcionářům prezentovat pohled zástupců státu nebo kraje na určitou záležitost projednávanou zastupitelstvem obce, obvykle záležitost s přesahem mimo lokální úroveň.
Komentované ustanovení nestanoví, že předmětní funkcionáři mají právo v případě zájmu vystoupit přednostně, vždy jim musí být uděleno slovo, ale může k tomu dojít po vyčerpání dřívějších přihlášek. Detailněji lze vystupování funkcionářů upravit v jednacím řádu, kde lze právo přednostního vystoupení přiznat. Pokud je v takovém případě některý člen zastupitelstva obce též jedním z funkcionářů ve smyslu komentovaného ustanovení, přednostní právo ani jiná případná privilegia v rozpravě mu nenáleží (má rovné postavení s ostatními zastupiteli).
Členy vlády jsou podle čl. 67 odst. 2 Ústavy ČR předseda vlády, místopředsedové vlády a ministři. Jejich zástupcem pro účely komentovaného ustanovení může být jakákoliv osoba, která disponuje písemným pověřením člena vlády – v praxi půjde patrně o náměstka nebo poradce člena vlády, vrchního ředitele sekce nebo ředitele odboru z příslušného ministerstva nebo jiného vedoucího úředníka.
Senátoři a poslanci jsou podle čl. 16 Ústavy ČR členy komor Parlamentu ČR. V souladu s tím, že vykonávají svůj mandát osobně, se ani v rámci vystoupení na zasedání zastupitelstva obce nemohou nechat zastoupit jinou osobou.
Mezi orgány kraje patří podle § 1 odst. 3 zákona o krajích zastupitelstvo, rada, hejtman, krajský úřad a zvláštní orgány kraje zřízené podle zákona (např. povodňová komise). Na základě logického výkladu lze konstatovat, že právo podle odstavce 4 komentovaného ustanovení náleží vždy pouze zástupcům orgánů kraje, na jehož území obec leží, nikoliv zástupcům orgánů ostatních krajů.
Právo vystoupit na zasedání zastupitelstva obce náleží všem členům zastupitelstva kraje (tj. též všem členům rady kraje a hejtmanovi), jelikož vykonávají svůj mandát osobně. Naopak v případě krajského úřadu a zvláštních orgánů kraje jde o hierarchicky konstruované orgány. Vystoupit jejich jménem na zastupitelstvu tedy může ten, kdo stojí v jejich čele (v případě krajského úřadu ředitel, v případě povodňové komise hejtman kraje jako její předseda), nebo ten, kdo je osobou stojící v čele orgánu pověřen (vedoucí odboru či oddělení krajského úřadu, jiný člen povodňové komise apod.).
Nad rámec komentovaného ustanovení je vhodné uvést, že na zasedání zastupitelstva obce mohou vystoupit i další osoby. § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích stanoví právo občana obce, který dosáhl věku 18 let, vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. § 36 odst. 1 zákona o obcích pak dává obdobné právo čestnému občanovi obce. Kromě osob, kterým to výslovně umožňuje zákon, mohou na zasedání zastupitelstva vystoupit též další osoby, pokud to dovoluje jednací řád nebo pokud to umožní zastupitelstvo.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
