Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 92
(1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2) Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
(3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 21 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.
Komentované ustanovení upravuje svolání zasedání zastupitelstva obce a jeho usnášeníschopnost.
Svolání a frekvence zasedání zastupitelstva
Podle věty první odstavce 1 komentovaného ustanovení se zastupitelstvo obce schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Tato lhůta je pořádková – při jejím porušení nestanoví zákon žádné sankční nebo jiné právní důsledky. Teprve v případě, že se zastupitelstvo nesejde v usnášeníschopném počtu po dobu delší než 6 měsíců, zakládá § 89 odst. 1 zákona o obcích pravomoc Ministerstva vnitra zastupitelstvo rozpustit. Obě lhůty vychází z faktu, že zastupitelstvo jako kolektivní orgán nemůže přijmout žádné rozhodnutí (usnesení) jinak než na svém řádně svolaném zasedání a v usnášeníschopném počtu.
Svolání zasedání zastupitelstva je podle věty třetí odstavce 1 komentovaného ustanovení úkolem starosty obce. V případě nepřítomnosti starosty nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci, svolává zasedání zastupitelstva místostarosta zastupující starostu podle § 104 odst. 1 zákona o obcích, nebo zastupitel pověřený výkonem pravomocí starosty podle § 103 odst. 6 zákona o obcích.
Starosta podle komentovaného ustanovení zasedání zastupitelstva též zpravidla řídí. Ačkoliv to není obvyklé, již z textace předmětné věty vyplývá, že se od ní lze odchýlit, ať už v jednacím řádu nebo ad hoc usnesením zastupitelstva.
Funkcionář svolávající zasedání zastupitelstva určí místo jeho konání, které musí ležet na území obce (konání zasedání zastupitelstva mimo území obce zákon neumožňuje, neboť ani zastupitelům, ani ostatním občanům obce nesmí být kladeny nepřiměřené překážky pro účast na zasedání, např. v podobě nutnosti cestovat do jiné obce), čas jeho konání a navržený program. O těchto skutečnostech pak obecní úřad podle § 93 odst. 1 zákona o obcích informuje alespoň 7 dní před zasedáním na své úřední desce.
Věty čtvrtá a pátá odstavce 1 komentovaného ustanovení pak umožňují žádostí vyvolat zasedání skupině zastupitelů čítající alespoň jednu třetinu všech zastupitelů a hejtmanovi kraje. V takovém případě se zasedání musí konat do 21 dnů od doručení žádosti skupiny zastupitelů nebo hejtmana obecnímu úřadu. I v tomto případě je potřeba předem řádně informovat o konání zasedání ve smyslu § 93 odst. 1 zákona o obcích, takže zasedání zastupitelstva na žádost je reálně možné konat v poměrně krátkém rozmezí mezi 7. a 21. dnem ode dne doručení žádosti.
V případě svolání zasedání zastupitelstva na žádost skupiny zastupitelů nebo hejtmana by starosta z logiky tohoto iniciačního oprávnění měl na připravovaný program tohoto zasedání zařadit body navržené žadateli (může případně zařadit i další, pokud chce iniciovat jejich projednání). Zastupitelstvo nicméně svoji většinou nemusí souhlasit s projednáním těchto bodů.
Pokud starosta nesvolá zastupitelstvo v souladu s požadavky odstavce 1 komentovaného ustanovení, tedy tak, aby se konalo nejpozději za 3 měsíce od posledního zasedání, nebo tak, aby se konalo nejpozději do 21 dnů od doručení žádosti skupiny zastupitelů nebo hejtmana, dává odstavec 2 komentovaného ustanovení pravomoc svolat zasedání místostarostovi (což lze považovat za obsolentní vzhledem k § 104 odst. 1 zákona o obcích, neboť starosta, který řádně nesvolá zasedání zastupitelstva, v této oblasti nevykonává svoji pravomoc) a též jakémukoliv jinému zastupiteli. Toto ustanovení lze vnímat jako pojistku, k jejímuž využití by při řádné činnosti starosty, případně zastupujícího místostarosty, nemělo dojít.
Pro případ, že po uplynutí příslušných lhůt projeví iniciativu svolat zasedání zastupitelstva více jeho členů, lze považovat za klíčovou roli obecního úřadu, který informuje ve smyslu § 93 odst. 1 zákona o obcích na úřední pouze o prvním takovém svolání, aby nedošlo k nežádoucí situaci, kdy v obci bude najednou svoláno několik budoucích zasedání zastupitelstva na jiné doby a jiná místa.
Ačkoliv se v praxi lze setkat s označením některého zasedání zastupitelstva jako „mimořádné“, „zvláštní“ apod., zákon o obcích považuje všechna řádně svolaná veřejná zasedání zastupitelstva za rovnocenná. Dílčí zvláštní úpravu stanoví pouze pro ustavující zasedání a pro zasedání, která je nezbytné konat v souvislosti s mimořádnou událostí nebo mimořádným stavem. Proto lze doporučit všechna zasedání číslovat v jedné číselné řadě, ať už v rámci kalendářního roku, nebo v rámci celého volebního období (podle místních zvyklostí).
Usnášeníschopnost zastupitelstva
Podle odstavce 3 komentovaného ustanovení je zastupitelstvo schopnost se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. To souvisí s § 87 zákona o obcích, podle nějž je k platnému usnesení zastupitelstva třeba souhlasu právě nadpoloviční většiny jeho členů. Zákon tedy vychází z předpokladu, že nemá smysl pokračovat v zasedání zastupitelstva ve chvíli, kdy zastupitelstvo s ohledem na nízký počet přítomných členů nemůže přijmout žádné usnesení.
Pokud při zahájení zasedání nebo v jeho průběhu není přítomen dostatečný počet členů zastupitelstva, ukládá komentované ustanovení předsedajícímu zasedání ukončit a starostovi svolat náhradní zasedání tak, aby se konalo do 21 dnů. Z praktických důvodů a v zájmu řádného fungování vrcholného orgánu obce lze připustit, aby při zjištění náhlého poklesu pod potřebný počet, který bude podle očekávání pouze dočasný (typicky z důvodu odchodu na toaletu), vyhlásil předsedající přestávku a po obnovení usnášeníschopnosti zasedání pokračovalo. Klíčová je zejména usnášeníschopnost při hlasování o jakémkoliv usnesení zastupitelstva (ať už věcném nebo procesním).
Náhradní zasedání se koná vždy, pokud je zasedání zastupitelstva ukončeno pro neusnášeníschopnost, bez ohledu na to, zda šlo o zasedání svolané starostou z jeho iniciativy nebo na základě žádosti. Rovněž o náhradním zasedání zastupitelstva je potřeba předem řádně informovat ve smyslu § 93 odst. 1 zákona o obcích, přičemž na připravovaný program by měly být zařazeny ty body, které na předchozím zasedání nebyly z důvodu jeho ukončení pro neusnášeníschopnost projednány.
Pozastavení běhu lhůt v případě mimořádných stavů
Novelizační zákon č. 418/2023 Sb. doplnil do komentovaného ustanovení odstavec 4, podle nějž se do lhůt stanovených komentovaným ustanovením nezapočítává doba, během níž se na území obce vztahuje některá z mimořádných situací – stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle § 2 písm. b) krizového zákona, mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví nebo mimořádné veterinárního opatření podle § 54 veterinárního zákona.
Toto ustanovení se vztahuje na tříměsíční lhůtu pro minimální frekvenci konání zasedání zastupitelstva, lhůtu 21 dnů pro svolání zasedání zastupitelstva na žádost i lhůtu 21 dnů pro konání náhradního zasedání. Počátkem mimořádné situace se tyto lhůty staví a po jejím konci opět běží dál.
Impulsem pro výslovné zařazení odstavce 4 do komentovaného ustanovení bylo období pandemie onemocnění Covid 19, během nějž v některých časových úsecích prakticky nebylo možné konat prezenční zasedání zastupitelstva v souladu se stanovenými protiepidemickými opatřeními – v této době se stavění lhůt v komentovaném ustanovení dovozovalo výkladem, což není pro právní jistotu členů zastupitelstev i občanů optimální.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
