Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 85
Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným obcí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu, 43) mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d) uzavření smlouvy o společnosti44) a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti, 44) jejíž je obec společníkem,
e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 100 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
k) zastavení nemovitých věcí,
l) vydání komunálních dluhopisů,
m) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce,
n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.
_____________________________
43) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
Komentované ustanovení upravuje vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce v oblasti nakládání s majetkem obce.
Zastupitelstvo jako orgán obce
Z odstavce 1 komentovaného ustanovení vyplývá postavení zastupitelstva jako vrcholného orgánu obce v samostatné působnosti. Toto ustanovení navazuje na § 5 odst. 1 zákona o obcích a především na čl. 101 odst. 1 Ústavy ČR, podle nichž je obec samostatně spravována právě zastupitelstvem.
Pouze zcela výjimečně – stanoví-li tak zákon, a prakticky pouze v případě, kdy se v obci nevolí rada – rozhoduje zastupitelstvo v oblasti přenesené působnosti. Takovým případem je např. vydávání nařízení obce (tedy právního předpisu obce v přenesené působnosti, viz. § 11 zákona o obcích), není-li v obci zřízena rada obce, podle § 84 odst. 3 zákona o obcích.
Zastupitelstvo je kolektivním orgánem voleným na čtyřleté volební období. K přijetí platného usnesení zastupitelstva obce je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce (bez ohledu na počet členů přítomných v čase hlasování na zasedání). Důležitost jeho činnosti podtrhuje, že jeho zasedání jsou vždy veřejná, a musí se konat nejméně jednou za tři měsíce. Informace o místě, době a navrženém programu zasedání zastupitelstva musí být vyvěšena na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dnů před jeho konáním.
Členové zastupitelstva nejsou při výkonu svého mandátu vázáni žádnými příkazy, avšak musí se při svém rozhodování řídit právními předpisy. Pokud zastupitelstvo přijme usnesení, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, je na místě uplatnění dozorové pravomoci Ministerstva vnitra podle § 124 zákona o obcích (zvláštnímu režimu dozoru podléhá vydávání obecně závazných vyhlášek).
Vyhrazené pravomoci zastupitelstva v majetkoprávní oblasti
Komentované ustanovení společně s § 84 zákona o obcích vymezuje pravomoci vyhrazené zastupitelstvu obce. Výkon těchto pravomocí nemůže zastupitelstvo svěřit jinému orgánu obce, pokud to zákon výslovně nepřipouští [viz. písmeno. n) komentovaného ustanovení].
Z pohledu zákonodárce jsou předmětné oblasti rozhodování pro činnost obce tak podstatné, že o nich musí rozhodnout vrcholný přímo volený orgán na svém veřejném zasedání. Na druhou stranu z kvantitativního pohledu spadá obvykle do těchto oblastí pouze nepatrná menšina rozhodnutí, které obec v samostatné působnosti činí.
Výsadní postavení zastupitelstva proto posiluje § 84 odst. 4 zákona o obcích, podle nějž si může zastupitelstvo vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti obce s výjimkou pravomocí vyhrazených ustanovením § 102 odst. 2 zákona o obcích radě obce. V obcích, kde se rada nevolí, ani toto omezení neplatí – starostovi obce vykonávajícímu některé pravomoci rady podle § 102 odst. 2 zákona o obcích nejsou tyto pravomoci vyhrazeny, a tím pádem si je může vyhradit zastupitelstvo.
V obcích, kde se rada nevolí, je na základě § 102 odst. 4 zákona o obcích zastupitelstvu vyhrazeno též rozhodování ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávání nařízení obce, stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu a zřizování a rušení odborů a oddělení obecního úřadu, stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, přezkoumávání opatření přijatých obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi na základě podnětů a schvalování účetní závěrky obcí zřízené příspěvkové organizace.
Jednotlivými vyhrazenými pravomocemi zastupitelstva podle komentovaného ustanovení jsou:
Rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí – písm. a)
Písmeno a) komentovaného ustanovení svěřuje do vyhrazené pravomoci zastupitelstva rozhodnutí o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, a to bez ohledu na jejich hodnotu. Redundantně pak stanoví, že do vyhrazené pravomoci zastupitelstva náleží též rozhodování o převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce, neboť tyto jsou buď součástí hmotné nemovité věci, nebo samostatnou hmotnou nemovitou věcí.
Podle § 496 nového občanského zákoníku je hmotná věc ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu, a nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Ve spojení s § 498 nového občanského zákoníku jsou tedy hmotnými nemovitými věcmi pozemky (jejichž součástí jsou stavby na nich zřízené) a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, a věci, o nichž zákon stanoví, že nejsou součástí pozemku, a nelze je přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty (typicky stavby, které se podle § 3055 nového občanského zákoníku nestaly nabytím jeho účinnosti součástí pozemku).
Do vyhrazené pravomoci spadá rozhodnutí o jakémkoliv způsobu nabytí hmotných nemovitých věcí do vlastnictví obce (např. koupě, přijetí daru, směna, ale i výstavba stavby, která bude samostatnou věcí a nikoliv součástí pozemku ve vlastnictví obce) a jakémkoliv způsobu převodu hmotných nemovitých věcí z vlastnictví obce do vlastnictví jiné osoby (např. prodej, dar, směna).
Výjimka z komentovaného ustanovení se týká inženýrských sítí a pozemních komunikací. Inženýrské sítě upravoval § 509 nového občanského zákoníku ve znění účinném do 27. 2. 2017, když stanovil, že inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace či jiná vedení nejsou součástí pozemku. Ačkoliv současné znění § 509 nového občanského zákoníku definuje výrazně širší pojem „liniové stavby“, vzhledem k absenci definice inženýrských sítí v platném právním řádu lze pro účely komentovaného ustanovení za inženýrské sítě i nadále považovat „vodovody, kanalizace a jiná vedení.“
Pozemní komunikaci definuje § 2 zákona o pozemních komunikacích jako dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti, přičemž pozemní komunikace se dělí na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích pak stanoví, že stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku – pro obce jsou relevantní zejména stavby místních komunikací, jejichž jsou obce ze zákona vlastníkem.
Rozhodování o nabytí a převodu nehmotných movitých věcí (tj. práv typu služebností nebo práva stavby) a rozhodování o jiných dispozicích s hmotnými nemovitými věcmi (např. pronájem, pacht) spadá do zbytkové pravomoci rady ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích. Zastupitelstvo si ho však může v případě zájmu vyhradit ve smyslu § 84 odst. 4 zákona o obcích.
Rozhodování o poskytování darů, vzdání se práva a prominutí dluhu, zastavení movitých věcí nebo práv a postoupení pohledávky – písm. b), f), g), i) a k)
Rozhodnutí o některých kategoriích právních jednání za obec svěřuje komentované ustanovení do vyhrazené pravomoci zastupitelstva od hranice 100000 Kč. Tato hranice byla ve všech předmětných ustanovení s účinností od 1. 1. 2024 navýšena z do té doby platných 20000 Kč. Rozhodování o dispozicích v nižší hodnotě si zastupitelstvo může v případě zájmu vyhradit ve smyslu § 84 odst. 4 zákona o obcích.
U některých dispozic (poskytnutí věcného daru, vzdání se práva na jiné než peněžité plnění, zastavení movitých věcí nebo práv) nemusí být přesná hodnota dispozice při rozhodování zřejmá. V případech, kdy nebude jasné, zda hodnota hranici 100000 Kč přesahuje, lze v zájmu minimalizace rizika neplatnosti následného právního jednání doporučit o dispozici rozhodnout v zastupitelstvu.
Pokud se dispozice má týkat peněz (peněžitý dar, prominutí peněžitého dluhu, postoupení peněžité pohledávky) v cizí měně, je pro určení rozhodovací pravomoci relevantní hodnota přepočtená na koruny české podle aktuálního kurzu devizového trhu vyhlašovaného Českou národní bankou každý pracovní den.
Jako darování definuje § 2055 nového občanského zákoníku jednání, kdy dárce darovací smlouvou bezplatně převádí nebo se zavazuje převést vlastnické právo k věci a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. V případě poskytování darů se limit 100000 Kč vztahuje na jednu fyzickou či právnickou osobu a jeden kalendářní rok. Pokud tedy obec např. v březnu poskytne určité osobě dar ve výši 70000 Kč, a následně v listopadu téhož kalendářního roku dar ve výši 50000 Kč, bude v prvním případě rozhodnutí spadat do zbytkové pravomoci rady, v druhém případě podle komentovaného ustanovení do vyhrazené pravomoci zastupitelstva.
Textaci písmena f) komentovaného ustanovení, které hovoří o vzdání se práva a prominutí dluhu, nelze ve světle nového občanského zákoníku považovat za optimální, neboť oba pojmy označují v zásadě totéž právní jednání. § 1995-1997 nového občanského zákoníku upravuje prominutí dluhu jako jednu z obecných forem zániku závazku bez ohledu na to, zda je jeho předmětem peněžité plnění. Komentované ustanovení se však nevztahuje na promíjení plateb spravovaných v přenesené působnosti (pokuty, správní poplatky, místní poplatky), které se řídí § 259 a následujícími daňového řádu, a rozhoduje o něm obecní úřad jako orgán obce, na nějž je zákonem přenesena státní moc v oblasti správy těchto plateb.
Jako zastavení věci pro účely komentovaného ustanovení je v kontextu § 1309 a následujících nového občanského zákoníku nutné chápat zajištění dluhu zástavním právem věřitele k věci ve vlastnictví obce. Podle písmeno g) komentovaného ustanovení se limit 100000 Kč pro vyhrazenou pravomoc zastupitelstva týká vedle zastavení movitých věcí též zastavení práv. S ohledem na písmeno k) komentovaného ustanovení je však nutné zdůraznit, že se jedná pouze o taková práva, která nejsou nemovitou věcí ve smyslu § 498 odst. 1 nového občanského zákoníku.
Postoupení pohledávky upravuje § 1879 nového občanského zákoníku. Komentované ustanovení se vztahuje na případ, kdy obec jako věřitel postupuje pohledávku (nebo její část) v hodnotě vyšší než 100000 Kč jiné osobě.
Do vyhrazené pravomoci nespadají rozhodnutí o dispozicích, které jsou svým charakterem opačné k dispozicím zmíněným výše – přijetí daru do majetku obce, souhlas obcí s prominutím jejího dluhu vůči jinému, zřízení zástavní smlouvy k cizí věci ve prospěch obce jako věřitele nebo postoupení cizí pohledávky obci jako postupníkovi.
Rozhodování o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí – písm. c)
Dotací jsou podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona o malých rozpočtových pravidlech peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu obce právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel s výjimkou příspěvku příspěvkové organizaci na provoz nebo do jejího investičního fondu. Návratnou finanční výpomocí jsou podle § 10a odst. 1 písm. c) zákona o malých rozpočtových peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu obce právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu obce ve stanovené lhůtě.
Pro rozhodování o dotacích a návratných finančních výpomoci ve vyhrazené pravomoci zastupitelstva určuje komentované ustanovení limit 250000 Kč v jednotlivém případě (finanční prostředky poskytnuté jedné osobě v kalendářním roce se tedy nesčítají, jako je tomu v případě darů) se stanovenými výjimkami.
První výjimkou jsou dotace a návratné finanční výpomoci poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným obcí. Příspěvkovou organizací je podle § 27 odst. 1 zákona o obcích právnická osoba, kterou obec zřizuje pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
Druhou výjimkou jsou dotace a návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání mimořádných situací – stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu podle § 2 písm. b) krizového zákona, mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví nebo mimořádného veterinárního opatření podle § 54 veterinárního zákona – nebo poskytované v souvislosti s těmito situacemi.
Rozhodování o uzavření smlouvy o společnosti a poskytování majetkových hodnot do společnosti – písm. d)
Společnost vzniká podle § 2716 nového občanského zákoníku smlouvou, kterou se několik osob zaváže sdružit činnosti nebo věci za společným účelem jako společníci. Na základě smlouvy o společnosti nevzniká nová právnická osoba a o vzájemných právech a povinnostech společníků platí obdobně úprava o spoluvlastnictví.
Rozhodování o peněžitých i nepeněžitých vkladech do právnických osob – písm. e)
Zastupitelstvu je vyhrazeno rozhodování o jakýchkoliv majetkových vkladech do právnických osob bez ohledu na jejich formu, tj. do obchodních korporací, spolků, dobrovolných svazků obcí, nadací aj.
Rozhodování o dohodě o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců – písm. h)
§ 1931 nového občanského zákoníku umožňuje ujednat mezi dlužníkem a věřitelem plnění závazku ve splátkách. Do vyhrazené pravomoci zastupitelstva spadá rozhodnutí o uzavření takové smlouvy (či dodatku ke smlouvě), která obsahuje dohodu o splátkách, na jejímž základě bude celý dluh splacen za více než 18 měsíců, a to bez ohledu na to, zda je obec na straně dlužníka nebo věřitele, a bez ohledu na celkovou výši dluhu či výši, počet a frekvenci jednotlivých splátek.
Komentované ustanovení se však nevztahuje platby spravované v přenesené působnosti (pokuty, správní poplatky, místní poplatky). O rozložení jejich úhrady na splátky rozhoduje obecní úřad jako orgán obce, na nějž byla zákonem přenesena státní moc v oblasti správy těchto plateb, na základě § 156 a následujících daňového řádu.
Rozhodování o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti – písm. j)
Předmětem smlouvy o zápůjčce je podle § 2390 nového občanského zákoníku přenechání zastupitelné věci (peněz, ale i jiné) k užití a závazek vrácení věci stejného druhu v ujednané době, zatímco předmětem smlouvy o úvěru je podle § 2395 nového občanského zákoníku poskytnutí peněžních prostředků do určité částky a závazek vrácení poskytnutých peněžních prostředků a zaplacení úroků. V obou případech spadá do vyhrazené pravomoci zastupitelstva rozhodnutí o uzavření smlouvy bez ohledu na druh a výši plnění a na skutečnost, zda je obec dlužníkem nebo věřitelem.
Převzetí dluhu definuje § 1888 odst. 1 nového občanského zákoníku jako situaci, kdy třetí osoba na základě ujednání s dlužníkem nastoupí na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas. Do vyhrazené pravomoci zastupitelstva spadá rozhodnutí o převzetí cizího dluhu obcí, nikoliv však vyslovení souhlasu s převzetím pohledávky obce vůči jinému dlužníkovi třetí osobou. Vedle toho upravuje § 1892 odst. 2 nového občanského zákoníku přistoupení k dluhu (v komentovaném ustanovení neoptimálně označené jako přistoupení k závazku) jako situaci, kdy třetí osoba bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se tak novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázána společně a nerozdílně.
Ručitelský závazek definuje § 2018 odst. 1 nového občanského zákoníku tak, že kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. V té souvislosti je nutné upozornit na zákaz ručení stanovený § 38 odst. 3 zákona o obcích, kdy právní jednání učiněná v rozporu s tímto zákazem jsou absolutně neplatná. O převzetí ručitelského závazku v rámci povolených výjimek stanovených citovaným ustanovení pak musí rozhodnout zastupitelstvo.
Duplicitně k písm. d) pak závěr písm. j) komentovaného ustanovení stanoví vyhrazenou pravomoc zastupitelstva rozhodovat o uzavření smlouvy o společnosti.
Zastavení nemovitých věcí – písm. k)
Jako zastavení věci pro účely komentovaného ustanovení je v kontextu § 1309 a následujících nového občanského zákoníku nutné chápat zajištění dluhu zástavním právem věřitele k věci ve vlastnictví obce. Na rozdíl od movitých věcí a práv stanoví písmeno k) komentovaného ustanovení vyhrazenou pravomoc zastupitelstva pro rozhodování o zastavení veškerých nemovitých věcí, a to jak hmotných, tak nehmotných.
Jedná se tedy jak o zastavení pozemků (jejichž součástí jsou stavby na nich zřízené) a podzemních staveb se samostatným účelovým určením, a věcí, o nichž zákon stanoví, že nejsou součástí pozemku, a nelze je takovou věc přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty (typicky staveb, které se podle § 3055 nového občanského zákoníku nestaly nabytím jeho účinnosti součástí pozemku), tak o zastavení práv k hmotným nemovitým věcem (např. služebností) a práv, která za nemovité věci prohlásí zákona (právo stavby).
Do vyhrazené pravomoci však nespadá rozhodnutí o zřízení zástavní smlouvy k cizí nemovité věci ve prospěch obce jako věřitele.
Rozhodnutí o vydání komunálních dluhopisů – písm. l)
Komunálním dluhopisem je podle § 27 zákona o dluhopisech dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. K jeho vydání je potřebný souhlas Ministerstva financí, které jej udělí v případě, že ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj, územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na zákonem stanovené účely (investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního samosprávného celku, odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie) a lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než 15 let od data emise.
Rozhodování o nabytí a převodu práva stavby a smluvním zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce – písm. m)
Právo stavby upravuje § 1240 a následující nového občanského zákoníku. Jde o věcné právo stavebníka mít stavbu na povrchu nebo pod povrchem pozemku ve vlastnictví jiné osoby. § 1242 nového občanského zákoníku výslovně stanoví, že právo stavby je věc nemovitá a příslušná stavba je jeho součástí. Podle § 1244 nového občanského zákoníku lze právo stavby zřídit jen jako dočasné, a to na maximálně 99 let.
V odborné obci panuje široká shoda, že komentované ustanovení se vztahuje pouze na nabytí či převod a smluvní zřízení práva stavy ve smyslu výše citovaných ustanovení, nikoliv na jiná právní jednání, jejichž předmětem je právo jiného stavět na pozemku ve vlastnictví obce. V rozporu s tímto výkladem však Krajský soud v Plzni v rozsudku č. j. 55 A 15/2023-69 ze 20. 12. 2023 vyslovil, že do vyhrazené pravomoci zastupitelstva spadá rozhodování o právu stavby podle § 1242 a následujících, ale také o jakémkoli jiném jednání, kterým smluvně dojde k umožnění jinému stavět na pozemku obce a tím jej zatížit.
Proti rozsudku, který lze považovat za excesivní vůči expertní doktríně, bohužel nebyla podána kasační stížnost, a tím pádem je pravomocný. Obcím lze v zájmu minimalizace rizik doporučit, aby i o jiných právních jednáních, která zatíží pozemek obce cizí stavbou (typicky souhlas vlastníka podle § 187 stavebního zákona), rozhodovalo zastupitelstvo obce.[1]
Rozhodování v souvislosti s účastí ve veřejné dražbě – písm. n)
Písmeno n) komentovaného ustanovení má charakter zvláštní právní úpravy vůči písmenu a) a písmenu m) komentovaného ustanovení. Do zákona o obcích ho zavedl novelizační zákon č. 106/2016 Sb. s účinností od 1. 7. 2016.
Podle důvodové zprávy šlo o reakci na časté podněty týkající se nerovného postavení obce jako účastníka dražby.[2] S tím úzce souvisí § 40 zákona o obcích, podle nějž informace týkající se nabytí věci obcí nebo dobrovolným svazkem obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva obce nebo svazku obcí ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují, pokud by jejich zpřístupnění mohlo obec nebo svazek obcí při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
Jedná se v současnosti o jedinou vyhrazenou pravomoc zastupitelstva, kterou zastupitelstvo může zcela nebo zčásti svěřit radě nebo starostovi. Může se tak stát buď pro určitou kategorii případů do budoucna (např. zpeněžení stavebních pozemků ve veřejné dražbě), nebo ad hoc v jednotlivých případech.
První složkou písmena n) komentovaného ustanovení je zpeněžení hmotné nemovité věci nebo práva stavby (k výkladům obou pojmů viz. výše) ve veřejné dražbě. Veřejná dražba je zvláštní proces upravený zákonem o veřejných dražbách, při němž se dražebník obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě s osobou, která za určených podmínek podá nejlepší nabídku. Smlouva je při veřejné dražbě uzavřena příklepem.
Druhou složkou je pak nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem. U nabytí (narozdíl od zpeněžení) tedy zákon umožňuje svěření pravomoci radě nebo starostovi nejen v případě veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách, ale i v případě obdobných zvláštním zákonem detailně neupravených procesů, kdy by obec transparentnost jejího rozhodování prakticky diskvalifikovala ze soutěže mezi více zájemci o danou věc.
Výslovně jsou zmíněny dražby ve smyslu § 1771 nového občanského zákoníku a veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku ve smyslu § 1772 a následujících nového občanského zákoníku, ustanovení se však vztahuje i na neurčitý okruh jiných obdobných způsobů nabytí věci – v praxi může jít např. o situaci, kdy se obec uchází o nemovitou věc prodávanou jinou obcí v reakci na vyvěšení záměru podle § 39 zákona o obcích.
[1] Na rozsudek KS v Plzni reaguje návrh zákona poslanců Tomáše Dubského a spol. (sněmovní tisk č. 845 aktuálního volebního období Poslanecké sněmovny, dostupný online: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=845), který má mj. do komentovaného ustanovení vkládá poznámku pod čarou odkazující na § 1240 nového občanského zákoníku.
[2] Sněmovní tisk č. 454 7. volebního období Poslanecké sněmovny (2013-2017), dostupný online: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=454
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
