§ 81a: Dovolená

Komentované ustanovení upravuje nárok uvolněného člena zastupitelstva obce na dovolenou.

Ačkoliv zastupitelé nevykonávají svoji funkci v pracovním poměru (jedná se o výkon veřejné funkce), přiznává uvolněným zastupitelům komentované ustanovení nárok na dovolenou. Výměra dovolené, pravidla jejího čerpání a právní následky nevyčerpání či přečerpání dovolené jsou přitom komentovaným ustanovením upraveny relativně komplexně a úprava dovolené v zákoníku práce se nepoužije (a contrario § 79 zákona o obcích).

Výměra dovolené

Odstavec 1 komentovaného ustanovení vychází z povahy funkce uvolněného člena zastupitelstva, jejíž výkon neprobíhá v režimu pracovního poměru, nemá tedy pracovní dobu ani pracovní týden v pravém slova smyslu, a formálně trvá sedm dnů v týdnu, 24 hodin denně. Uvolněný člen zastupitelstva obce má proto nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, tj. celkem 35 dnů, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem ve smyslu zákona o státních svátcích, na nějž odkazuje poznámka pod čarou č. 56.

V praxi bývá často výměra dovolené chybně rozdělována na 25 dnů, které lze čerpat pouze v pracovní den, a 10 dnů, které lze čerpat pouze o víkendu či o státních svátcích. Z odstavce 1 komentovaného ustanovení však vyplývá, že lze v pracovní dny čerpat maximálně 25 dnů dovolené za kalendářní rok, zatímco čerpání dovolené o víkendu či státních svátcích není nijak omezeno (kromě celkové výměry dovolené) – v modelovém příkladu tedy uvolněný zastupitel může vyčerpat v kalendářním roce 22 dnů dovolené v pracovní dny a 13 dnů o víkendu a svátcích.

Výměru dovolené uvolněného zastupitele nelze rozhodnutím žádného orgánu obce zužovat (v návaznosti na „výkonnost“ zastupitele) nebo rozšiřovat (benefity typu sick days). Pravidla jejího čerpání jsou však nicméně volná (viz. níže).

Odstavec 2 komentovaného ustanovení upravuje výměru dovolené v případech, že výkon funkce uvolněného zastupitele netrvá celý kalendářní rok (zastupitel je v průběhu roku do uvolněné funkce zvolen nebo je z ní naopak odvolán, vzdá se jí, nebo mu skončí mandát zastupitele), přičemž přiznává nárok na jednu dvanáctinu celkové výměry dovolené za kalendářní rok za každý započatý kalendářní měsíc. V modelovém případě má tedy zastupitel, který byl uvolněn pro výkon funkce od 29. 1. do 8. 3, nárok na 3/12 roční výměry dovolené, ačkoliv nevykonával uvolněnou funkci tři kompletní měsíce. I v tomto případě je nutné rozlišovat celkový počet dnů dovolené (zde 8,75 dnů) a počet dnů dovolené, které lze čerpat v pracovní dny (zde 6,25 dnů).

V souladu s § 216 odst. 4 zákoníku práce pak odstavec 4 komentovaného ustanovení ukládá obci povinnost poskytnout uvolněnému zastupiteli též část dovolené, kterou před uvolněním k výkonu funkce nevyčerpal u svého zaměstnavatele, pokud byl ke dni uvolnění v pracovněprávním vztahu. Objem nevyčerpané dovolené přitom vychází z její výměry stanovené § 212 odst. 2-3 zákoníku práce odlišně pro zaměstnance odměňované platem a pro pedagogické a akademické pracovníky, případně též z dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na vyšší než minimální výměře dovolené.

Na rozdíl od dovolené podle komentovaného ustanovení může uvolněný zastupitel plnou výměru dovolené převedené od předchozího zaměstnavatele čerpat v pracovní dny, shodně s režimem zákoníku práce, v rámci nějž je možné dovolenou čerpat bez ohledu na dny v týdnu. V modelovém příkladu tedy zastupitel, který byl k 1. 7. 2024 uvolněn ze zaměstnání s nárokem na 4 týdny dovolené s pravidelnou pracovní dobou 5 dní v týdnu a do dne uvolnění v r. 2024 nečerpal žádnou dovolenou, bude mít ve zbytku roku nárok na 20 dnů dovolené podle zákoníku práce, které může čerpat v jakýkoliv den, a na 17,5 dnů (35*6/12) dovolené podle zákona o obcích, z nichž může v pracovní den čerpat 12,5 (25*6/12).

Čerpání dovolené

Vzhledem k principu volného výkonu mandátu (viz. § 69 odst. 4 zákona o obcích) je čistě na rozhodnutí uvolněného zastupitele, kdy bude dovolenou čerpat – zcela vyloučena je i analogická aplikace § 217 odst. 1 věty první zákoníku práce, podle níž dobu čerpání dovolené zpravidla určuje zaměstnavatel. Připustit lze nepochybně i čerpání dovolené pouze po část dne.

S ohledem na výše vzpomínané trvání výkonu funkce sedm dnů v týdnu, 24 hodin denně, ale i s ohledem na volný výkon mandátu nestanoví zákon bližší podmínky a kritéria pro čerpání dovolené uvolněných zastupitelů. Z nečerpání dovolené ve dnech, kdy se zastupitel zjevně dlouhodobě věnuje aktivitám nesouvisejícím s výkonem funkce, může vyvodit politickou odpovědnost zastupitelstvo, které může dotyčného z uvolněné funkce odvolat (nemůže mu však zkrátit zákonem určenou výměru dovolené).

Jedinou povinnost, kterou zastupiteli zákon ukládá, je oznámit čerpání dovolené předem obecnímu úřadu prostřednictvím starosty (čerpání dovolené zastupitele však není závislé na souhlasu starosty). Ani za nedodržení této povinnosti zákon nestanoví žádnou sankci.

Jak vyplývá z odstavce 3 komentovaného ustanovení, po dobu čerpání dovolené náleží uvolněnému zastupiteli odměna za výkon funkce v plné výši, jinými slovy, čerpání dovolené nemá na výši odměny za výkon funkce žádný vliv (zákon o obcích narozdíl od § 222 odst. 1 zákoníku práce nepracuje s náhradou ve výši průměrného výdělku).

Postup v případě nevyčerpání a přečerpání dovolené

Podle odstavce 5 komentovaného ustanovení se dovolená nevyčerpaná v kalendářním roce, v němž na ní vznikl nárok, převádí do bezprostředně následujícího kalendářního roku, kde se čerpá přednostně.

I v případě převodu dnů do následujícího kalendářního roku je potřeba respektovat rozdělení na nejvýše 25 dnů, které mohou připadnout na pracovní den, a dny ostatní. V modelovém případě, kdy uvolněný zastupitel v kalendářním roce 2024 vyčerpal 14 dnů dovolené, z toho 10 v pracovní dny, bude v kalendářním roce 2025 přednostně čerpat převedených 21 dnů dovolené, přičemž pouze 15 dnů bude moci vyčerpat v pracovní dny. Pokud však v roce 2025 nevyčerpá ani 21 dnů dovolené, do roku 2026 už se mu nevyčerpaná část nepřevede.

Nevyčerpaný nárok na dovolenou vzniklý v průběhu výkonu funkce není možné uvolněnému zastupiteli „proplatit“. Pouze v případě ukončení výkonu funkce zakládá odstavec 6 komentovaného ustanovení nárok na náhradu, a to pouze za nevyčerpanou poměrnou část dovolené za kalendářní rok, v němž došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce – nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se v takovém případě nenahrazuje ani nepřevádí.

V modelovém případě tak uvolněný zastupitel, který ve své funkci skončil 21. 1., a do tohoto dne doby nečerpal v daném kalendářním roce žádnou dovolenou, má nárok na náhradu 1/12 roční výměry dovolené bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu se mu do daného kalendářního roku převedla nevyčerpaná část dovolené z kalendářního roku minulého.

Výši náhrady stanoví odstavec 7 komentovaného ustanovení jako násobek počtu nevyčerpaných kalendářních dnů (s ohledem na možnost čerpat dovolenou i po část dne nemusí jít o celé číslo) a jedné třicetiny odměny za výkon funkce ke dni jeho ukončení. Pro účely výpočtu náhrady se nerozlišují dny dovolené, které bylo možné čerpat v pracovní den, a ostatní dny.

Dny dovolené (případně jejich části) vyčerpané nad rámec zákonného nároku na dovolenou se podle odstavce 8 komentovaného ustanovení posuzují jako přeplatek poskytnuté odměny za výkon funkce. Vzhledem k výše popsané benevolenci zákona k čerpání dovolené uvolněnými zastupiteli je možnost přečerpání nároku na dovolenou spíše teoretická, může k němu však dojít buď vinou omylu zastupitele, nebo v případě skončení výkonu funkce v průběhu roku ve chvíli, kdy již zastupitel vyčerpal více dní dovolené, než činí poměrná část podle odstavce 2 komentovaného ustanovení.

Ačkoliv to není výslovně stanoveno, výše přeplatku bude činit analogicky k náhradě za nevyčerpanou dovolenou násobek počtu dnů dovolené vyčerpaných nad rámec zákonného nároku a jedné třicetiny odměny za výkon funkce ke dni jeho ukončení. Přeplatek musí zastupitel vrátit do rozpočtu obce, případně lze v nejbližším následujícím výplatním termínu započíst vůči jeho odměně za výkon funkce.