Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 80
(1) Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance obce55) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, stanovených zastupitelstvem obce.
(2) Zastupitelstvo obce může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva obce pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3) Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce zastupitelstvo obce jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva obce před zahájením pracovní cesty písemně starosta.
(4) Stanoví-li tak zastupitelstvo obce, náleží členovi zastupitelstva obce náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva obce. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
__________________________
55) Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Komentované ustanovení upravuje nárok člena zastupitelstva obce na cestovní náhrady.
Cestovní náhrady jsou jedním z peněžních plnění poskytovaných zastupiteli v souvislosti s výkonem funkce. V souladu s § 79 zákona o obcích stanoví odstavec 1 komentovaného ustanovení, že cestovní náhrady náleží zastupiteli (ať už uvolněnému nebo neuvolněnému) ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy pro zaměstnance obce.
V souladu s poznámkou pod čarou č. 55 je pro zastupitele relevantní úprava poskytování cestovních náhrad zaměstnancům odměňovaným platem, mezi něž patří i zaměstnanci obce, tedy § 173-189 zákoníku práce. Obvyklými položkami cestovních náhrad jsou vedle náhrady jízdních výdajů též náhrada výdajů na ubytování a stravné.
V mezích zákonné úpravy stanovuje pravidla poskytování cestovních náhrad zastupitelům svým usnesením zastupitelstvo. Odstavec 2 komentovaného ustanovení umožňuje zastupitelstvu stanovit, že za pravidelné pracoviště zastupitele se pro účely cestovních náhrad považuje namísto místa sídla obce (většinou adresa obecního úřadu) místo trvalého pobytu zastupitele. Takovou úpravu lze doporučit zejména u neuvolněných zastupitelů v obcích s rozsáhlejším územím, kde může být mezi místem sídla obce a místem trvalého pobytu zastupitele větší vzdálenost, a stanovení místa trvalého pobytu jako pravidelného pracoviště lze v takovém případě považovat za spravedlivější.
Je věcí zastupitelstva, jak moc podrobně a zda vůbec bližší pravidla pro poskytování náhrad schválí. Pokud nestanoví jinak, určuje podmínky ovlivňující poskytování a výši cestovních náhrad nad rámec zákonné úpravy a úpravy zastupitelstvem starosta.
Podle odstavce 4 komentovaného ustanovení pak pouze v případě, že tak zastupitelstvo výslovně stanoví, náleží zastupitelům náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce ve smyslu § 190 zákoníku práce. V případě zastupitelů může tato náhrada zohlednit využívání jejich vlastní výpočetní techniky (mobilního telefonu, notebooku, tabletu aj.) k výkonu funkce, nikoliv však užívání vlastního motorového vozidla, které je případně pokryto cestovními náhradami. S ohledem na míru využívání vlastních zařízení k výkonu funkce lze považovat za legitimní stanovení odlišné výši náhrady v závislosti na formě výkonu funkce (uvolnění vs. neuvolnění). Na základě textace odstavce 4 komentovaného ustanovení lze konstatovat, že stanovení náhrady za opotřebení je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva, ačkoliv § 84 odst. 2 písm. u) zákona o obcích výslovně zmiňuje pouze cestovní náhrady.
Ohledně vzdání se práva na cestovní náhrady pak podle § 4a zákoníku práce platí, že pokud se zastupitel jakéhokoliv plnění, na něž má právo, vzdá, nepřihlíží se k tomu. Jinými slovy není možné, aby se zastupitel vzdal práva na cestovní náhrady, které mu zákon o obcích přiznává, a tuto možnost nemůže stanovit ani zastupitelstvo ve svých bližších pravidlech pro poskytování náhrad. Zastupitelé nicméně mohou v případě zájmu obdržené finanční prostředky darovat obci.