§ 79: Odkaz na zákoník práce

Komentované ustanovení určuje subsidiární použití zákoníku práce na některé právní vztahy vyplývající z funkce člena zastupitelstva obce.

Člena zastupitelstva obce nevykonává svoji funkci v pracovním poměru. Jedná se o výkon veřejné funkce, na nějž se zákoník práce v souladu s jeho § 5 odst. 1 vztahuje, pouze pokud to zákon o obcích – konkrétně komentované ustanovení – výslovně stanoví. Komentované ustanovení pro tyto případy stanoví fikci, že se obec považuje za zaměstnavatele a zastupitelé za její zaměstnance.

Mimo případy výslovně stanovené komentovaným ustanovením se zastupitelů obce týkají ta ustanovení zákoníku práce, která upravují právní poměry osob vykonávajících veřejné funkce, např. zákaz výpovědi v době uvolnění pro výkon veřejné funkce ve smyslu § 53 odst. 1 písm. c) zákoníku práce nebo právo na náhradu škody při výkonu funkce nebo s přímé souvislosti s ní ve smyslu § 392 odst. 1 zákoníku práce.

Právní vztahy související s odměnou za výkon funkce a dalšími plněními

Člen zastupitelstva obce může v souvislosti s výkonem své funkce obdržet odměnu za výkon funkce ve smyslu § 72 zákona o obcích, mimořádnou odměnu ve smyslu § 76 zákona o obcích, odchodné ve smyslu § 77 zákona o obcích, příspěvky ve smyslu § 80 zákona o obcích a cestovní náhrady ve smyslu § 81 zákona o obcích.

Splatnost a výplata všech peněžních plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce s výjimkou cestovních náhrad se řídí § 141-143 zákoníku práce. Platí především, že se tato plnění vyplácejí v českých korunách a jsou splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ně zastupiteli vzniklo právo (pravidelný termín výplaty musí být stanoven v rámci tohoto měsíce).

Na základě § 144a zákoníku práce pak nelze právo na žádné z předmětných plnění postoupit nebo použít k zajištění dluhu. Srážky z příjmů zastupitele v souvislosti s výkonem funkce se řídí úpravou § 145-150 zákoníku práce.

Cestovní náhrady upravují § 156-189 zákoníku práce, přičemž pro zastupitele je relevantní zvláštní úprava poskytování cestovních náhrad zaměstnancům odměňovaným platem (pro tyto účely se považuje za zaměstnance obce). Obvyklými položkami cestovních náhrad jsou vedle náhrady jízdních výdajů též náhrada výdajů na ubytování a stravné.

Podle § 183 zákoníku práce obec poskytne zastupiteli zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud zastupitelstvo v pravidlech podle § 81 odst. 1 zákona o obcích nestanoví, že se záloha neposkytuje. Do 10 dnů po dni ukončení pracovní cesty je zastupitel povinen předložit obci písemné doklady potřebné k vyúčtování náhrad a vrátit případnou nevyúčtovanou zálohu, obec je pak do 10 dnů od předložení dokladů provést vyúčtování a případně dorovnat náhrady zastupiteli – obě lhůty může zastupitelstvo stanovit odlišně.

Ohledně vzdání se práva na odměnu a další plnění (včetně cestovních náhrad) pak podle § 4a zákoníku práce platí, že pokud se zastupitel jakéhokoliv plnění, na něž má právo, vzdá, nepřihlíží se k tomu. Jinými slovy není možné, aby se zastupitel vzdal práva na odměnu za výkon funkce, cestovní náhrady nebo odchodné, které mu zákon o obcích přiznává. V té souvislosti lze doporučit, aby zastupitelstvo neuvolněným zastupitelům, kteří výslovně prohlásí, že o odměnu za výkon funkce nestojí, žádnou výši odměny neschvalovalo. Uvolnění zastupitelé pak pobírají odměnu za výkon funkce (i odchodné) ze zákona, mohou však obdržené finanční prostředky darovat obci.

Ustanovení § 351-362 zákoníku práce se použijí pro výpočet průměrného výdělku (v případě odpovědnosti člena zastupitelstva za škodu, viz. níže). V případě zastupitelů komplikuje výpočet průměrného výdělku, který se podle § 356 odst. 1 zákoníku práce zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, že výkon funkce zastupitele trvá nepřetržitě, tedy 168 hodin týdně. Klíčový pro zastupitele je proto § 357 zákoníku práce, podle nějž v případě, že je průměrný výdělek nižší než minimální mzda v kalendářním měsíci ve smyslu § 111 zákoníku práce, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě.

Odpovědnost zastupitele za škodu způsobenou obci v souvislosti s výkonem funkce

V souladu s § 250 odst. 1 zákoníku práce má zastupitel povinnost nahradit obci škodu, kterou jí způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 392 zákoníku práce pak zastupitel odpovídá za škodu obci a obec odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní zastupiteli.

V této souvislosti je vhodné zmínit § 159 nového občanského zákoníku, který v kontextu právnických osob obecně stanoví, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí - má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

Pokud tedy v modelovém příkladu zastupitelé na základě vlastních znalostí a zkušeností nemohou s potřebnou pečlivostí posoudit typicky hospodárnost konkrétní dispozice s majetkem obce, měli by využít např. odbornou konzultaci. V případě, že tak neučiní, a schválí objektivně neúčelné a nehospodárné nakládání s majetkem obce (při zohlednění zákonných úkolů obce), poruší tím pravidla hospodaření obce stanovená § 38 a následujícími zákona o obcích a odpovídají obci za způsobenou škodu.

Na odpovědnost zastupitele za škodu se vztahuje omezení náhrady škody stanovené § 257 zákoníku práce. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednoho zastupitele částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení však neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Je třeba opětovně zdůraznit, že podle § 357 zákoníku práce se v případě, že je průměrný výdělek nižší než minimální mzda v kalendářním měsíci ve smyslu § 111 zákoníku práce (tj. typicky v případě, kdy neuvolnění zastupitelé vykonávají funkci za minimální odměnu nebo bez nároku na odměnu), zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě.

Na okraj problematiky odpovědnosti zastupitele za škodu je vhodné zmínit, že podle § 392 zákoníku práce obec odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní zastupiteli. Na zastupitele se však nevztahuje povinné zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením ve smyslu § 365 zákoníku práce, respektive § 205d starého zákoníku práce z r. 1965. Obec tedy může na odpovědnost za škodu způsobenou zastupiteli při výkonu funkce uzavřít jiné pojištění, avšak pokud jej nemá, musí případnou škodu uhradit zastupiteli sama v plné výši.

Postup v případě smrti člena zastupitelstva obce

K okamžiku smrti může mít zastupitel právo na vyplacení odměny za výkon funkce, mimořádné odměny, cestovních náhrad a příspěvků ve smyslu § 80 zákona o obcích. Naproti tomu nemá nárok na odchodné, neboť mandát mu zaniká až právě smrtí.

Podle § 328 odst. 1 zákoníku práce tato peněžitá práva zastupitele vůči obci jeho smrtí nezanikají - do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti, a pokud takové osoby nejsou, stávají se předmětem dědictví.

Na základě § 328 odst. 2 zákoníku práce peněžitá práva obce vůči zastupiteli zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto, práv, která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně – tato práva se stávají předmětem dědictví podle obecné právní úpravy.