§ 78: Stanovení výše a splatnost odchodného

Komentované ustanovení upravuje výši a výplatu odchodného po skončení výkonu funkce.

Institut odchodného byl do zákona o obcích zaveden novelizačním zákonem č. 99/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018, kdy nahradil instituty odměny při skončení funkčního období a poskytování odměny po zániku mandátu, vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.

Smyslem odchodného je poskytnout přiměřené materiální zabezpečení členům zastupitelstva obce v období mezi koncem ve funkci a počátkem výkonu jiné výdělečné činnosti. Podmínky vzniku nároku na odchodné upravuje § 77 zákona o obcích.

Výše odchodného

Výše odchodného se podle odstavce 1 komentovaného ustanovení odvíjí od výše odměny za výkon funkce a počtu celých ukončených let výkonu funkce. Uvolněným členům zastupitelstva náleží odměna ve výši vypočtené podle § 73 zákona o obcích, pro neuvolněné zastupitele (z nichž náleží odchodné pouze starostovi a místostarostovi) se podle § 73 zákona o obcích vypočte maximální výše odměny, v jejímž rámci rozhodne o konkrétní výši poskytované odměny svým usnesením zastupitelstvo.

Pro výši odchodného je relevantní výše měsíční odměny za výkon funkce, která zastupiteli náležela za kalendářní měsíc, v jehož průběhu přestal vykonávat funkci (zanikl mu mandát zastupitele, byl odvolán nebo se funkce vzdal), s níž se pojí nárok na odchodné. Není rozhodné, kolikrát a jakým způsobem se během výkonu funkce odměna dotyčného zastupitele měnila, ani že za rozhodný kalendářní měsíc v praxi obdrží v souladu s § 72 odst. 5 zákona o obcích pouze část odměny.

Výše měsíční odměny za výkon funkce v předmětném kalendářním měsíci je zároveň minimální výší odchodného. K ní se následně připočte násobek této výše a počtu bezprostředně předcházejících nepřetržitých celých ukončených let výkonu funkce.

Analogicky k § 40 správního řádu se za celý rok výkonu funkce považuje období ode dne zahájení výkonu funkce do dne v následujícím kalendářním roce, který se svým označením se dnem zahájení výkonu funkce shoduje – tj. např. od 16. 9. 2023 do 16. 9. 2024. Není-li v měsíci den se shodným označením, končí lhůta posledním dnem měsíce – tj. v případě zvolení do funkce 29. 2. 2024 bude první rok výkonu funkce završen 28. 2. 2025.

Výkon funkce počíná zvolením a končí zánikem mandátu zastupitele, odvoláním z funkce nebo vzdáním se funkce. Do doby výkonu funkce se přitom podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení započítává i doba, kdy dotyčný zastupitel nevykonával funkci, s níž se pojí nárok na odchodné, buď v době mezi zánikem mandátu dnem voleb a opětovným zvolením do funkce (pokud jde první obsazení předmětné funkce v průběhu volebního období) nebo v době mezi odvoláním či vzdání se funkce a zvolením do funkce na tomtéž nebo následujícím zasedání zastupitelstva.

Do počtu celých ukončených let výkonu funkce se pro účely výpočtu odchodného započítávají období výkonu všech funkcí, s nimiž se pojí nárok na odchodné (při přechodu z jedné takové funkce do druhé odchodné nenáleží).

Modelové výpočty výše odchodného:

Splatnost odchodného

Nárok na odchodné vzniká po splnění všech zákonných podmínek přímo ze zákona, není k tomu tedy potřeba žádné rozhodnutí orgánu obce. Kromě podmínek stanovených § 77 zákona o obcích ukládá odstavec 3 komentovaného ustanovení dotyčnému funkcionáři povinnost předložit čestné prohlášení, že u něj není dána překážka vzniku nároku na odchodné z důvodu pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce, podmíněného zastavení trestního stíhání pro takový trestný čin nebo rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání pro takový trestný čin, ani překážka výplaty odchodného z důvodu probíhajícího trestní stíhání zastupitele pro takový trestný čin.

Úmyslným nepravdivým čestným prohlášením by se v případě nároku na odchodné ve výši alespoň 10000 Kč zastupitel dopustil trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Odchodné vyplacené na základě nepravdivého čestného prohlášení by pak bylo plněním poskytnutým (bez zavinění obce) v rozporu se zákonem, tj. bezdůvodným obohacením na straně dotyčného zastupitele.

Při splnění všech zákonných podmínek má obec povinnost bývalému funkcionáři odchodné vyplatit v nejbližším výplatním termínu pro odměny za výkon funkce v obci. Obec nemůže výplatu odchodného podmiňovat dalšími úkony, byť souvisejícími s ukončeným výkonem funkce (např. vrácením výpočetní techniky poskytnuté pro výkon funkce nebo „předáním“ funkce nástupci), nebo vyplácet odchodné postupně po částech.

Vedle předložení čestného prohlášení jsou podmínky nároku na odchodné splněny ve chvíli, kdy je postaveno najisto, že dotyčný funkcionář nebyl po volbách do zastupitelstva obce znovu zvolen do funkce spojené s nárokem na odchodné, pokud jde o první obsazení této funkce po volbách, nebo nebyl po odvolání z funkce nebo vzdání se funkce nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva opětovně zvolen do funkce spojené s nárokem na odchodné.

V případě, že ani do tří měsíců od skončení výkonu funkce není splnění zmíněné podmínky postaveno najisto, odchodné se dotyčnému bývalému funkcionáři vyplatí s tím, že pokud by následně došlo ke vzniku překážky, a tím pádem nenaplnění zákonných podmínek, je dotyčný funkcionář povinen odchodné v plné výši vrátit obci. K takové situaci může dojít zejména po volbách do zastupitelstva obce v případě, že se z důvodu absence většinové shody v zastupitelstvu delší dobu nedaří relevantní funkce obsadit.