Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 67
Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích.
Komentované ustanovení deklaruje, že zastupitelstvo se skládá z jednotlivých členů, zakládá pravomoc zastupitelstva stanovit počet členů na další volební období a určuje k tomu lhůtu.
Zastupitelstvo jako orgán obce
Zastupitelstvo je jediným orgánem obce, jehož existence má základ v ústavním pořádku. Konkrétně čl. 101 odst. 1 Ústavy ČR stanoví, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem, jehož členové jsou podle čl. 102 odst. 2 Ústavy ČR voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
Z této ústavní úpravy vyplývá postavení zastupitelstva jako vrcholného orgánu obce v samostatné působnosti. Jde také o jediný přímo volený orgán, od nějž je odvozena demokratická legitimita všech ostatních orgánů obce, ať už přímo nebo nepřímo. Vyhrazené pravomoci zastupitelstva stanoví § 84 a 85 zákona o obcích.
Komentované ustanovení deklaruje již z Ústavy a ze samotného pojmu „zastupitelstvo“ implicitně vyplývající fakt, že jde o kolektivní orgán složený z jeho členů. Volby do zastupitelstva obce se řídí zákonem o volbách do zastupitelstev obcí. Zastupitelé jsou voleni vždy ve všech obcích současně na čtyřleté volební (funkční) období. Vedle toho se mohou během standardního volebního období v konkrétní obci konat tzv. nové volby podle § 68 o volbách do zastupitelstva obcí, především v případech, kdy počet členů zastupitelstva klesne o více než polovinu nebo pod 5 a na uprázdněná místa nejsou náhradníci.
Zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná, a musí se konat nejméně jednou za tři měsíce. Informace o místě, době a navrženém programu zasedání zastupitelstva musí být vyvěšena na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dnů před jeho konáním. Ačkoliv jsou v praxi obvyklé neveřejné pracovní porady členů zastupitelstva, na nichž zastupitelé diskutují o aktuálních záležitostech obce, právně relevantní rozhodnutí (usnesení) zastupitelstva jako orgánu obce může zastupitelstvo přijmout jen na svém řádně svolaném veřejném zasedání. Pokud se zastupitelstvo nesejde tak, aby bylo usnášeníschopné, déle než šest měsíců, bude na základě § 89 odst. 1 zákona o obcích rozpuštěno Ministerstvem vnitra, a v obci se konají nové volby.
Členové zastupitelstva nejsou při výkonu svého mandátu vázáni žádnými příkazy, avšak musí se při svém rozhodování řídit právními předpisy. Zastupitelstvo může jako své iniciativní a kontrolní orgány zřídit výbory. V každé obci se povinně zřizuje finanční a kontrolní výbor, zřízení ostatních výborů (jak jejich počet, tak tématické zaměření) je na úvaze zastupitelstva. Výbory nejsou orgánem obce, nýbrž orgánem zastupitelstva obce. Nemají proto žádnou přímou rozhodovací pravomoc, mohou pouze předkládat stanoviska a návrhy zastupitelstvu.
Stanovení počtu členů zastupitelstva
Pravomoc stanovit počet členů zastupitelstva svěřuje komentované ustanovení zastupitelstvu samotnému vždy pro následující volební období. Zastupitelstvo o počtu členů rozhoduje (tak jako ve všech ostatních věcech) usnesením, k jehož přijetí je podle § 87 zákona o obcích potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.
Zákonné rozmezí počtu členů zastupitelstva závislé na počtu obyvatel, v rámci nějž se zastupitelstvo musí pohybovat, stanoví § 68 odst. 1 zákona o obcích. Toto ustanovení rovněž obecně bez dalšího upřesnění deklaruje, že zastupitelstvo přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu (území) obce. Mezi další kritéria relevantní při rozhodování mohou být aktuální intenzita investiční činnosti obce, intenzita kulturního života v obci nebo počet osob ochotných se do činnosti v zastupitelstvu zapojit.
Ačkoliv to žádné ustanovení zákona o obcích výslovně neukládá (narozdíl § 99 odst. 3 zákona o obcích pro radu obce a § 118 odst. 2 zákona o obcích pro výbory zastupitelstva obce), je dobrou praxí stanovit počet členů zastupitelstva jako lichý. V lichém počtu členů zastupitelstva bývá obvykle snazší zformovat většinu pro přijetí usnesení, neboť při přítomnosti všech členů na zasedání nehrozí zablokování rozhodování vinou rozdělení zastupitelů do dvou názorově oponentních stejně početných skupin.
Počet členů zastupitelstva přitom není pouhým bezvýznamným technickým parametrem, ale má významné důsledky jak v rámci volebního systému (skládání kandidátek, přidělování mandátů na základě výsledků voleb), tak pro strukturu obecních orgánů (v obcích s méně 15 členy zastupitelstva se nezřizuje rada obce a její pravomoci se dělí mezi starostu a zastupitelstvo).[1]
Právě s ohledem na zásadní důležitost počtu členů zastupitelstva bývá právní úprava, podle níž počet členů zastupitelstva pro příští volební období určuje vždy aktuální většina zastupitelstva, předmětem politologické a ústavněprávní kritiky. Ta poukazuje na nežádoucí motivaci aktuální většiny zastupitelstva stanovit počet členů nikoliv čistě s ohledem na potřeby obce, ale s cílem zvýhodnit své postavení v následných volbách.
Zastupitelstvo podle komentovaného ustanovení stanovuje počet svých členů vždy na celé následující volební (funkční) období, které je podle čl. 102 odst. 2 Ústavy a § 1 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí čtyřleté. V průběhu volebního období není možné počet členů zastupitelstva měnit, a to pro případ, že se v obci konají dodatečné volby nebo nové volby.
Pro stanovení počtu členů zastupitelstva určuje komentované ustanovení lhůtu 85 dnů přede dnem voleb, respektive před prvním dnem voleb (viz. § 3 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Nejpozději 85. den před prvním dnem voleb tedy zastupitelstvo musí přijmout předmětné usnesení. K pozdějšímu stanovení počtu členů nelze přihlédnout a uplatní se pravidlo § 68 odst. 4 zákona o obcích (viz. níže).
Při dodržení této lhůty lze usnesení stanovující počet členů zastupitelstva přijmout kdykoliv v průběhu volebního období. Rozhodující pro zařazení obce do kategorií stanovených § 68 odst. 1 zákona o obcích je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby, avšak vzhledem k tomu, že pro jednotlivé kategorie jsou stanovena poměrně široká rozmezí jak počtu obyvatel, tak počtu zastupitelů, není chybou, že zastupitelstvo počet členů schválí v předchozích letech, pokud v roce voleb tento počet odpovídá relevantnímu počtu obyvatel obce.
Informaci o počtu členů zastupitelstva, který bude v následujícím volebním období volen, musí obec podle § 68 odst. 2 zákona o obcích nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení oznámit na úřední desce. Vedle toho jí může obec zveřejnit způsobem v místě obvyklým, tj. např. vyvěsit na plakátovacích vývěskách, vyhlásit obecním rozhlasem apod.
Řádné a včasné nezveřejnění informace o počtu členů zastupitelstva je porušením zákona, nezakládá však neplatnost předmětného usnesení zastupitelstva a neproblematizuje stanovený počet, neboť zájemci z řad veřejnosti mohou informaci poměrně jednoduše na základě vlastní aktivity (nahlédnutím do zápisu ze zasedání zastupitelstva, žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím) zjistit.
Pro případ, že zastupitelstvo počet členů zastupitelstva ve stanovené lhůtě aktivně neurčí, bude na základě § 68 odst. 4 zákona o obcích stejný jako v končícím volebním období. S ohledem na důležitost informace o počtu členů zastupitelstva by i v takovém případě měla být informace o počtu zveřejněna na úřední desce a případně dalšími vhodnými způsoby, a to do 2 dnů po vypršení lhůty pro stanovení počtu kandidátů.
[1] Svejkovský J., Polčák S., Průša L. a kol. Právo pro obce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 102-103.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
