§ 66d: Přestupky

Komentované ustanovení zavádí skutkové podstaty přestupků, kterých se mohou osoby dopustit v souvislosti s označováním budov a ulic a v souvislosti s čistotou životního prostředí v obci, stanoví sazby pokut za tyto přestupky a příslušnost obecního úřadu k jejich projednání.

Odstavce 1 a 2 komentovaného ustanovení obsahují skutkové podstaty přestupků, kterých se může dopustit každá fyzická osoba, resp. každá právnická nebo podnikající fyzická osoba. Odstavec 3 obsahuje skutkové podstaty přestupků, kterých se může dopustit vlastník nemovité věci.

Při posuzování přestupků, resp. přestupkové odpovědnosti v konkrétních případech, je nutné řídit se obecnou úpravou stanovenou zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“).

Přestupek definuje § 5 přestupkového zákona jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Pro vznik přestupkové odpovědnosti tedy zákon vyžaduje naplnění formálního znaku, tedy naplnění skutkové podstaty přestupku, a naplnění materiálního znaku, tedy společenské škodlivosti. Obecní úřad rozhodující o přestupku musí vždy při rozhodování, zda určité jednání je přestupkem či nikoliv, posoudit také otázku, jestli došlo k naplnění obou znaků přestupku, tj. znaku formálního i znaku materiálního (viz. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 14. 12. 2009, č. j.: 5 As 104/2008-45).

U fyzické osoby vyžaduje § 13 přestupkového zákona pro vznik přestupkové odpovědnosti zaviněné (úmyslné či nedbalostní) jednání naplňující znaky přestupku. V případě právnických a podnikajících fyzických osob pak přestupkový zákon konstruuje přestupkovou odpovědnost jako objektivní, tj. vznikající bez ohledu na zavinění.

U podnikající fyzické osoby podle § 22 přestupkového zákona pro vznik přestupkové odpovědnosti postačí, že dojde k naplnění znaků přestupku při podnikání dané osoby nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající fyzická osoba svým jednáním poruší právní povinnost, která je jí uložena. V případě právnické osoby podle § 20 přestupkového zákona pro vznik přestupkové odpovědnosti postačí, že k naplnění znaků přestupku dojde jednáním fyzické osoby, jejíž jednání je právnické osobě přičitatelné.

Podle § 21 přestupkového zákona se právnická osoba a podnikající fyzická osoba zprostí odpovědnosti za přestupek, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.

Poškození, odstranění nebo zakrytí tabulky s označením veřejného prostranství

Povinnost obce provést na svůj náklad označení ulic a jiných veřejných prostranství stanoví § 30 zákona o obcích, jenž také zakazuje označení poškozovat, odstraňovat nebo zakrývat. Odstavec 1 písmeno a) a odstavec 2 písmeno a) komentovaného ustanovení pak zakládají přestupkovou odpovědnost za porušení tohoto zákazu.

Vedle ulic obce pojmenovávají např. náměstí, nábřeží, parky apod. Zákonem chráněný veřejný zájem na řádném označení veřejných prostranství vyplývá z toho, že toto označení je nezbytné pro bezproblémovou orientaci především v zastavěném území obce, která je důležitá nejen pro její občany a návštěvníky, ale také pro složky integrovaného záchranného systému nebo provozovatele poštovních služeb.

Tabulka s názvem ulice nebo jiného veřejného prostranství se vždy umisťuje tak, aby byla viditelná. V případě ulic vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb. ukládá umístění tabulky s názvem ulice vždy na začátku a na konci každé ulice a před a za křižovatkou s jinou ulicí, nad rámec toho může obec umístit další tabulky kamkoliv jinde v ulici. Umístění tabulky s názvem jiného veřejného prostranství vyhláška nijak neupravuje, volba vhodného místa je tedy čistě na uvážení obce. Vlastník nemovité věci má povinnost strpět bezúplatné připevnění tabulky na své nemovité věci a neumisťovat do její blízkosti jiné nápisy (viz. níže).

V případě fyzických osob komentované ustanovení vyžaduje pro vznik přestupkové odpovědnosti u tohoto přestupku úmyslné zavinění (v případě právnických a podnikajících fyzických osob se zavinění nevyžaduje, viz. výše).

Komentované ustanovení v souladu s § 30 zákona o obcích stanoví tři typy protiprávního jednání – poškození, odstranění a zakrytí tabulky. V případě odstranění tabulky bude porušení chráněného zájmu na řádném označení veřejných prostranství v obci zpravidla zřejmé. V případě poškození nebo zakrytí lze za naplnění skutkové podstaty považovat, pokud jeho důsledkem je nebo může být pro jakoukoliv osobu (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) ztížená možnost přečíst obsah tabulky.

Za nedostatek komentovaného ustanovení lze považovat, že nepostihuje poškození, odstranění a zakrytí tabulky s číslem popisným nebo evidenčním, neboť tato čísla (a jejich viditelnost) jsou rovněž nezbytná pro bezproblémovou orientaci v obci.

Skutečnost, že jednání určité osoby naplňuje skutkovou podstatu přestupku poškození, odstranění nebo zakrytí tabulky s označením veřejného prostranství, nevylučuje souběžné naplnění skutkové podstaty jiného přestupku, který chrání jiný obecný zájem. Typickým případek může být souběh s přestupkem proti majetku ve smyslu § 8 zákona o některých přestupcích, neboť poškozením či odstraněním tabulky pachatel v mnoha případech zároveň způsobí škodu na majetku obce poškozením věci nebo krádeží.

Narušení vzhledu obce neudržováním čistoty na pozemku

Přestupku podle odstavce 1 písmeno b) a odstavce 2 písmeno b) se může dopustit osoba, která užívá nebo vlastní pozemek, a neudržuje na něm čistotu a pořádek. Přitom není překážkou vzniku přestupkové odpovědnosti, pokud podezřelý z přestupku pozemek užívá neoprávněně, bez řádného soukromoprávního titulu (viz. též § 1 odst. 1 nového občanského zákoníku, podle nějž je uplatňování práva soukromého nezávislé na uplatňování práva veřejného a naopak).

Z textace předmětných ustanovení (použití nedokonavého tvaru slovesa „neudržuje“, které předmětný přestupek v tomto aspektu odlišuje od ostatních přestupků podle komentovaného ustanovení) vyplývá, že přestupkovou odpovědnost nezakládá jednorázové znečištění nebo přítomnost nepořádku na pozemku, ale dlouhodobější trvání takového stavu, v řádu týdnů či měsíců. S tím souvisí skutečnost, že vlastník nebo uživatel může spáchat přestupek i pokud není osobou, která pozemek znečistila nebo na něm způsobila nepořádek, avšak neučiní v přiměřené době žádné kroky k odstranění nečistoty nebo nepořádku.

Na druhé straně ne každý případ pozemku, na němž není udržována čistota a pořádek, musí naplnit skutkovou podstatu předmětného přestupku – je nutné, aby takové jednání zároveň narušilo vzhled obce, přičemž zda k narušení vzhledu obce došlo či nikoliv se v každém jednotlivém případě posuzuje individuálně s ohledem na místní okolnosti. Je také nutné vzít v úvahu, že v různých částech obce může být standard tamního vzhledu obce odlišný – jiný bude vzhled obce ve vilové čtvrti a jiný například v zahrádkářské kolonii nebo v průmyslové zóně.[1]

Narušení životního prostředí v obci a ohrožení věci mimo vyhrazené místo

Skutkové podstaty přestupků podle odstavce 1 písmeno c) a odstavce 2 písmeno c) jsou formulovány zcela obecně. Proto je lze považovat za subsidiární k některým jiným, konkrétněji zaměřeným, skutkovým podstatám stanoveným ve zvláštních zákonech, které chrání zájem na ochraně životního prostředí a zájem na řádném nakládání s odpady. Přestupková odpovědnost podle zákona o obcích tedy v takových případech vznikne pouze tehdy, nebude-li dána přestupková odpovědnost podle zvláštního zákona. Příkladem jsou především přestupky týkající se nakládání s odpady podle § 117 nebo § 121 zákona o odpadech.

Neoznačení budovy stanovenými čísly a jejich neudržování v řádném stavu

Povinnost označit budovu přidělenými čísly přidělenými obecním úřadem stanoví § 32 zákona o obcích. Vlastníci nesou rovněž náklady na toto označení, tj. pořízení a připevnění tabulek s čísly (výjimkou je výměna označení po přečíslování budov, kdy nová čísla hradí obec ze svého rozpočtu)

V praxi vzhledem k potřebě jednotného provedení objednává jednotlivé tabulky s čísly obec, která je za úplatu předá vlastníkovi budovy s instrukcemi pro provedení označení. Vedle povinnosti provést označení čísly mají vlastníci budov též povinnost toto označení udržovat, např. čistit nečitelné tabulky a zajistit nahrazení chybějících.

Odstavec 3 písmeno a) zakládá přestupkovou odpovědnost za porušení tohoto zákazu. V případě neoznačení budovy čísly bude porušení chráněného zájmu na řádném označení budov v obci zpravidla zřejmé. Za neudržování tabulek s čísly v řádném stavu lze pak považovat, pokud vinou stavu tabulek bude nebo může být pro jakoukoliv osobu (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) ztížená možnost přečíst obsah tabulky.

Odmítnutí připevnění tabulky s označením veřejného prostranství a umístění jiných nápisů do její blízkosti

Narozdíl od označení budov čísly provádí označení ulic a jiných veřejných prostranství obec na svůj náklad. Vlastníkovi dává § 30 zákona o obcích pouze povinnost strpět připevnění tabulky s označením na své nemovité věci a zakazuje mu umístit do její blízkosti jiné nápisy.

Za odmítnutí připevnění tabulky na konkrétní nemovitou věc nelze – vzhledem k zásadě ne bis in idem – vlastníka nemovité věci opakovaně přestupkově stíhat, pokud jeho odmítavý postoj trvá i poté, co byl již jednou za skutek spočívající v odmítnutí připevnění tabulky na tutéž nemovitou věc shledán vinným. V praxi tedy obec v takovém případě bude muset tabulku umístit na jinou nemovitou věc.

Za společensky škodlivé umístění jiného nápisu do blízkosti tabulky s označením lze považovat pouze umístění takového nápisu, který bude zaměnitelný s označením veřejného prostranství (průměrnému kolemjdoucímu nebude zřejmé, který z více nápisů je označením veřejného prostranství), případně umístění nápisu či nápisů, jejichž vinou nebude na příslušné nemovité věci označení veřejného prostranství dostatečně výrazné a kolemjdoucí ho snadno přehlédnou.

Sankce za přestupky

Odstavec 4 komentovaného ustanovení stanoví horní hranice pokut, které lze uložit za přestupky podle odstavců 1 až 3 komentovaného ustanovení.

Za přestupek spočívající neudržování čistoty a pořádku vlastníkem nebo uživatelem pozemku, které naruší vzhled obce, a přestupek spočívající v narušení životního prostředí v obci nebo odložení věci mimo vyhrazené místo, lze uložit pokutu až 500 000 Kč. Za ostatní přestupky podle komentovaného ustanovení – poškození, odstranění nebo zakrytí tabulky s označením veřejného prostranství, neoznačení budovy čísly a neudržování čísel v řádném stavu, odmítnutí připevnění tabulky s označením veřejného prostranství a umístění jiných nápisů do její blízkosti – lze uložit pokutu až 200 000 Kč.

Správní orgán, který přestupek projednává, nicméně musí vždy dodržovat základní zásady a pravidla pro ukládání správních trestů stanovená § 35-44 přestupkového zákona. Podle § 37 přestupkového zákona správní orgán při určení druhu správního trestu a jeho výměry musí přihlédnout např. k povaze a závažnosti přestupku, přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, nebo u fyzické osoby k jejím osobním poměrům. V praxi v drtivé většině případů projednávání přestupků podle komentovaného ustanovení, kdy půjde o jednorázové protiprávní jednání fyzické osoby, nebude uložení pokuty ve výši blízké horní hranici připadat v úvahu, naopak bude namístě uložit pokutu v řádu maximálně tisíců korun.

Za spáchání přestupků podle komentovaného ustanovení lze namísto pokuty uložit správní trest napomenutí ve smyslu § 45 přestupkového zákona, spočívající v tom, že správní orgán upozorní pachatele na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání. Uložit lze i trest propadnutí věci nebo propadnutí náhradní hodnoty ve smyslu § 48 a 49 přestupkového zákona.

Horní sazba pokuty má vliv i na délku promlčecí doby přestupků – protože je ve všech případech vyšší než 100 000 Kč, činí podle § 30 přestupkového zákona promlčení doba 3 roky.

Příslušnost k projednání přestupků

Všechny přestupky podle komentovaného ustanovení projednává obecní úřad obce, na jejímž území ke spáchání přestupku došlo – jde o součást základního rozsahu přenesené působnosti ve smyslu § 61 odst. 1 písm. a) zákona o obcích. V řízení o přestupku se postupuje podle přestupkového zákona a správního řádu, možné jsou tedy i změny příslušnosti podle § 131 správního řádu.

Pokud má obec uzavřenou veřejnoprávní smlouvu o převodu příslušnosti k projednávání přestupků ve smyslu § 105 přestupkového zákona, je jejím předmětem vždy veškerá příslušnost k projednávání přestupků včetně projednávání přestupků podle komentovaného ustanovení.

[1] Potěšil, L. et al., 2019. Zákon o obcích: komentář, V Praze: C.H. Beck, s. 353-355.