§ 66c: Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám

Komentované ustanovení je věnováno veřejnoprávním smlouvám, jejichž předmětem je převod výkonu přenesené působnosti z orgánů jedné obce na orgány jiné obce – zakotvuje pro ně subsidiární použití správního řádu a upravuje jejich zveřejňování a zpřístupnění.

Nadpis nad komentovaným ustanovením – Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a) – odkazuje na právní úpravu veřejnoprávních smluv o převodu výkonu přenesené působnosti. § 63 zákona o obcích upravuje veřejnoprávní smlouvy o převodu výkonu přenesené působnosti v základním rozsahu, § 66a zákona o obcích upravuje veřejnoprávní smlouvy o převodu výkonu přenesené působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Subsidiární použití správního řádu

Ustanovení § 63 a § 66a zákona o obcích určují rozsah přenesené působnosti, kterou lze veřejnoprávními smlouvami přenést, orgán, který k jejímu uzavření dává souhlas, a její obligatorní obsah. Záležitosti neupravené zákonem o obcích se podle odstavce 1 komentovaného ustanovení řídí správním řádem. Tento odstavec lze považovat za redundantní, neboť i v případě jeho absence by se obecná úprava správního řádu na předmětné veřejnoprávní smlouvy použila.

Obecnou právní úpravu veřejnoprávní smlouvy jako dvoustranného nebo vícestranného právního úkonu, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva, stanoví § 159-170 správního řádu. Veřejnoprávní smlouvy podle § 63 a § 66a zákona o obcích jsou veřejnoprávními smlouvami ve smyslu § 160 odst. 5 správního řádu, tedy veřejnoprávními smlouvami koordinačními, jejichž předmětem je výkon státní správy.

V praxi jsou pro veřejnoprávní smlouvy o převodu výkonu přenesené působnosti relevantní především ustanovení o uzavírání veřejnoprávní smlouvy (§ 163-164 správního řádu), o přezkumu souladu veřejnoprávní smlouvy v přezkumném řízení (§ 165 správního řádu), o řešení sporů z veřejnoprávních smluv (§ 169 správního řádu) a především o změně obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpovědi a zrušení veřejnoprávní smlouvy (§ 166-167 správního řádu). § 170 správního řádu pak stanoví, že pro veřejnoprávní smlouvy se použijí přiměřeně též ustanovení prvních dvou částí správního řádu a nevylučuje-li to jejich povaha, pak také ustanovení občanského zákoníku se stanovenými výjimkami.

Při uzavírání veřejnoprávní smlouvy je vhodné vzít v úvahu zejména zvláštní úpravu jejího rozvázání. Podle § 166 odst. 2 správního řádu lze veřejnoprávní smlouvu vypovědět písemnou formou jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta. Podle § 167 správního řádu pak lze veřejnoprávní smlouvu na návrh jedné ze stran v zákonem stanovených případech zrušit (např. pokud se podstatně změní poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat).

Zveřejňování veřejnoprávních smluv

Jakákoliv veřejnoprávní smlouva, jejíž smluvní stranou je obec, je informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, a tudíž její kopii kdokoliv může získat, pokud o to příslušnou obec požádá. Aktivní zveřejnění předpokládá obecná úprava veřejnoprávních smluv (§ 164 odst. 3 správního řádu) pouze pokud je k uzavření smlouvy potřeba souhlas správního orgánu – v takovém případě zveřejní správní orgán, který souhlas dal, smlouvu na své úřední desce.

Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní smlouvy podle § 63 a § 66a zákona o obcích znamenají de facto přenos místní příslušnosti k výkonu státní správy, je žádoucí, aby měli adresáti veřejné správy snadnější možnost se o jejich existenci dozvědět. Proto odstavec 2 komentovaného ustanovení stanoví zvláštní právní úpravu zveřejňování těchto smluv.

Podle ní se předmětná veřejnoprávní smlouva zveřejňuje dvojím způsobem – bezodkladně po jejím uzavření nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce všech obcí, které jsou její stranou, a dále v rejstříku převodů agend veřejné moci. Stejné pravidlo se vztahuje na všechny dodatky (změny) takové smlouvy, na informaci o jejím zrušení, a v souladu se smyslem komentovaného ustanovení také na informaci o výpovědi smlouvy (ačkoliv výpověď je podle správního řádu odlišným institutem než zrušení smlouvy a komentované ustanovení jí výslovně nezmiňuje).

Smlouva je v souladu s § 164 odst. 3 správního řádu uzavřena dnem, kdy nabyde právní moci rozhodnutí nadřízeného orgánu o souhlasu s jejím uzavřením. Bezodkladně poté by měla být zveřejněna oběma uvedenými způsoby.

Poznámka pod čarou č. 58 odkazuje na § 52d zákona o základních registrech, který upravuje rejstřík převodů agend orgánů veřejné moci jakou součást základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (známého jako „registr práv a povinností“). Před vznikem rejstříku převodů agendy byly do 1. 1. 2022 veřejnoprávní smlouvy zveřejňovány ve Věstníku kraje.

Zveřejnění veřejnoprávní smlouvy v rejstříku zajišťuje kterákoliv z jejích stran tak, že její uzavření oznámí Digitální a informační agentuře (DIA) v elektronické podobě ve struktuře stanovené DIA. Lze doporučit, aby přímo ve veřejnoprávní smlouvě bylo sjednáno, která strana zveřejnění zajistí.

Nezveřejnění veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 2 komentovaného ustanovení zakládá porušení zákona, avšak neznamená její neplatnost (ke zveřejnění dochází z logiky věci až po uzavření smlouvy).

Zpřístupnění veřejnoprávních smluv

Odstavec 3 ukládá obcím, které jsou stranami předmětné veřejnoprávní smlouvy, povinnost zpřístupnit jí každému zájemci na obecním úřadě. Povinnost zpřístupnění, zejména jeho časový rozsah, text komentovaného ustanovení blíže nespecifikuje.

Za naplnění povinnosti nepochybně lze – i s ohledem na možnost písemného vyžádání veřejnoprávní smlouvy podle zákona o svobodném přístupu k informacím – považovat zpřístupnění smlouvy v úředních hodinách obecního úřadu.