§ 66a: Zajištění výkonu přenesené působnosti obce s rozšířenou působností

Komentované ustanovení zakládá možnost obcí s rozšířenou působností uzavírat mezi sebou tzv. koordinační veřejnoprávní smlouvy, kterými se přenáší výkon přenesené působnosti obce s rozšířenou působností (viz. § 7 odst. 2 a § 66 zákona o obcích) nebo její části z obecního úřadu jedné takové obce na obecní úřad jiné takové obce, a stanoví též náležitosti těchto veřejnoprávních smluv.

Veřejnoprávní smlouvu jako dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva, upravují § 159 až 170 správního řádu. Komentované ustanovení odpovídá § 160 odst. 5 správního řádu, podle nějž veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, mohou osoby vykonávající působnost v oblasti veřejné správy vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu.

Rozhodnutí o uzavření veřejnoprávní smlouvy spadá do zbytkové pravomoci rady obce ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích, kterou si může vyhradit zastupitelstvo obce. Na veřejnoprávní smlouvu uzavřenou podle komentovaného ustanovení se vztahuje zvláštní úprava zveřejňování stanovená § 66c zákona o obcích.

Účastníci a předmět smlouvy

Textace odstavce 1 komentovaného ustanovení připouští jak dvoustranné (jejichž účastníky jsou dvě obce), tak vícestranné (jejichž účastníků je více než dva) veřejnoprávní smlouvy. Vzhledem k tomu, že všechny obce s rozšířenou působností jsou (resp. by měly být) pro výkon všech svých agend v přenesené působnosti dostatečně personálně i materiálně vybaveny, k uzavírání smluv podle komentovaného ustanovení v praxi nedochází, a v případě, že ano, půjde s největší pravděpodobností o smlouvy dvoustranné.

Jednou ze stran veřejnoprávní smlouvy podle komentovaného ustanovení je vždy obec s rozšířenou působností, na jejíž obecní úřad je převáděn výkon určitých agend v přenesené působnosti, druhou stranou (či dalšími stranami) pak obec s rozšířenou působností, která výkon předmětných agend ze svého obecního úřadu převádí na obecní úřad jiné obce.

Účastníky smlouvy musí být vždy pouze obce s rozšířenou působností ležící na území jednoho kraj. Komentované ustanovení tak odpovídá zákonu o územně správním členění státu (ačkoliv ten byl přijat v době, kdy už komentované ustanovení v předmětném znění bylo účinné), který také určuje jednotlivé obce s rozšířenou působností. Kraje pak vymezuje výčtem území okresů ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Není vyžadováno, aby spolu správní obvody obcí s rozšířenou působností, které jsou účastníky smlouvy, sousedily.

Veřejnoprávní smlouvou podle komentovaného ustanovení lze přenášet pouze výkon agend v přenesené působnosti svěřených obci s rozšířenou působností  ve smyslu § 66 zákona o obcích. Zákon neumožňuje uzavřít veřejnoprávní smlouvu o přenosu výkonu agendy pověřeného obecního úřadu, ani o přenosu výkonu agend, které zvláštní zákon, resp. na něj navazující podzákonné právní předpisy, svěřuje orgánům některých obcí bez ohledu na rozdělení obcí mezi tři typy stanovené § 61 zákona o obcích (např. působnost stavebního úřadu, působnost matričního úřadu, agenda vidimace a legalizace, agenda kontaktního místa veřejné správy). Možnost přenosu výkonu agend spadajících do základního rozsahu přenesené působnosti ve smyslu § 61 odst. 1 písm. a) zákona o obcích upravuje § 63 zákona o obcích.

Narozdíl od § 63 zákona o obcích komentované ustanovení umožňuje veřejnoprávní smlouvou převést pouze výkon přenesené působnosti, který je svěřen obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Nelze tedy převádět výkon agend, které jsou svěřeny jinému orgánu obce s rozšířenou působností.

Souhlas Ministerstva vnitra

V souladu s citovaným § 160 odst. 5 správního řádu komentované ustanovení vyžaduje k uzavření veřejnoprávní smlouvy souhlas Ministerstva vnitra, které posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.  Ministerstvo vnitra podle § 12 odst. 3 kompetenčního zákona plní koordinační úlohu v oblasti organizace a výkonu veřejné správy.

Souhlas vydává Ministerstvo vnitra ve správním řízení zahajovaném na žádost kteréhokoliv s účastníků veřejnoprávní smlouvy, v němž postupuje standardně podle relevantních ustanovení správního řádu. Komentované ustanovení vyžaduje, aby před vydáním rozhodnutí Ministerstvo vnitra záležitost projednalo s věcně příslušným ústředním správním úřadem (např. v případě, kdy se veřejnoprávní smlouva bude týkat působnosti silničního správního úřadu, dojde k projednání s Ministerstvem dopravy), jehož stanoviskem však není vázáno.

Při posuzování souladu s právními předpisy Ministerstvo vnitra ověří splnění obecných požadavků na veřejnoprávní smlouvu stanovených správním řádem i splnění zvláštních požadavků na okruh účastníků, předmět smlouvy a její náležitosti stanovených komentovaným ustanovením. Při posuzování souladu s veřejným zájmem Ministerstvo vnitra vzme v úvahu zejména, zda uzavření veřejnoprávní smlouvy neohrozí řádný výkon veřejné správy (např. přenos výkonu určité agendy na obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je zjevně přetížený) a neúměrně nezatíží adresáty veřejné správy (např. přenos agendy napříč celým územím kraje mezi vzdálenými správními obvody ORP).

Veřejnoprávní smlouva je podle § 164 odst. 3 správního řádu uzavřena dnem, kdy souhlas Ministerstva vnitra nabyde právní moci. Nesouhlasné správní rozhodnutí musí Ministerstvo vnitra v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu řádně odůvodnit. Účastníci řízení, jimiž jsou všichni zamýšlení účastníci smlouvy, mohou podle § 152 správního řádu proti rozhodnutí podat rozklad, o němž rozhoduje ministr vnitra. 

Náležitosti veřejnoprávní smlouvy

Odstavec 2 komentovaného ustanovení stanoví obligatorní náležitosti veřejnoprávní smlouvy o přenosu výkonu přenesené působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Označení účastníků smlouvy – dvou nebo více obcí s rozšířenou působností – se nachází obvykle v záhlaví smlouvy. Obce musí být v zájmu právní jistoty a transparentnosti označeni alespoň svým názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby (IČO), k nimž lze z praktických důvodů připojit další identifikační údaje (např. číslo bankovního účtu).

Veřejnoprávní smlouvy podle komentovaného ustanovení lze uzavřít jak na dobu neurčitou (jako bývá obvyklé u smluv podle § 63 zákona o obcích), tak na dobu určitou, vymezenou buď časovým úsekem doby trvání, nebo datem skončení smlouvy. V souvislosti s tím je vhodné upozornit na zvláštní úpravu výpovědi veřejnoprávní smlouvy. Podle § 166 odst. 2 správního řádu lze veřejnoprávní smlouvu vypovědět písemnou formou jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta. Zejména u smluv na dobu neurčitou lze doporučit možnost výpovědi smlouvy v přiměřené výpovědní lhůtě pro obě strany sjednat.

Rozsah přenesené působností, jejíž výkon se převádí z jednoho obecního úřadu na jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností, se určí odkazem na konkrétní zákonná ustanovení, která zakládají kompetenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností v příslušné agendě.

Velmi důležitou obligatorní náležitostí jakékoliv veřejnoprávní smlouvy o přenosu výkonu přenesené působnosti je určení způsobu a výše úhrady nákladů za tuto činnost poskytované z rozpočtu obce, která působnost převádí, do rozpočtu obce, která bude působnost vykonávat. Výše úhrady může být stanovena částkou za jeden provedený úkon nebo paušální částkou či procentem z příspěvku na výkon státní správy (viz. § 62 zákona o obcích) za kalendářní rok.