Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 65
(1) Nevykonává-li orgán obce přenesenou působnost v základním rozsahu nebo její část, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu obec náleží. Je-li tato obec současně obcí s pověřeným obecním úřadem, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný pověřený obecní úřad. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce3b) obecního úřadu obce, jejíž orgán nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část. Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci.58)
__________________________________
3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
58) § 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Komentované ustanovení upravuje zajištění výkonu přenesené působnosti v základním rozsahu v případech, kdy jí řádně nevykonává orgán příslušné obce.
Znění komentovaného ustanovení bylo s účinností k 1. 1. 2024 upraveno novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb., kterým byl jeho text zpřesněn a odstraněna mezera ve vztahu k obcím II. a III. typu. Jeho smyslem je zajištění řádného výkonu státní správy, která byla v rámci základního rozsahu přenesené působnosti svěřena orgánům obcí, na celém území ČR.
Ve světle toho je nutné chápat jako situaci, kdy orgán obce nevykonává přenesenou působnost nebo její část, nejen úplnou nečinnost orgánu obce, ale i stav, kdy činnost orgánu obce v rámci kterékoliv z agend spadajících do základního rozsahu přenesené působnosti vykazuje tak zásadní nedostatky, že se nejedná o řádný výkon příslušné pravomoci. Posouzení, zda došlo k naplnění hypotézy komentovaného ustanovení, provádí krajský úřad, který je jako nadřízený orgán orgánů obcí v oblasti přenesené působnosti oprávněn vydat rozhodnutí o převodu působnosti.
Skutečnost, že orgán obce působnost řádně nevykonává, může krajský úřad zjistit z vlastní kontrolní činnosti, ze stížnosti jiných osob i od samotné obce. Ta může dát podnět k vydání rozhodnutí podle komentovaného ustanovení, pokud se domnívá, že její orgán není schopen působnost řádně vykonávat. Vzhledem k tomu, že výkon přenesené působnosti je povinností obce, nikoliv jejím právem, je však pouze na úvaze krajského úřadu, zda rozhodnutí vydá.
Rozhodnutí krajského úřadu
Podle komentovaného ustanovení může krajský úřad rozhodnout o převodu přenesené působnosti v základním rozsahu nebo o převodu její části (nevykonávání přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu a působnosti obce s rozšířenou působností řeší § 65a a § 66a zákona o obcích).
Obvykle se rozhodnutí krajského týká konkrétní agendy či agend spadajících do základního rozsahu přenesené působnosti, nejčastěji patrně agendy projednávání přestupků podle § 60 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Rozhodnutí o převodu celé přenesené působnosti v základním rozsahu je vydáváno typicky v situaci, kdy je v obci podle § 98 zákona o obcích jmenován správce obce, kterému narozdíl od starosty zákon svěřuje pravomoc zabezpečovat pouze úkoly v samostatné působnosti, a zároveň obecní úřad obce nemá žádné kvalifikované administrativní zaměstnance, kteří by přenesenou působnost mohli vykonávat.
V případě, že se rozhodnutí týká obce I. typu, určuje komentované ustanovení výslovně, že se přenesená působnosti v základním rozsahu nebo její část převádí na pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu tato obec I. typu náleží. Správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem vymezuje zvláštní vyhláška.
Základní rozsah přenesené působnosti vykonávají pro své území též obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností, teprve novelizační zákon č. 418/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024 nicméně zavedl do komentovaného ustanovení možnost rozhodnout v případě řádného nevykonávání o převodu přenesené působnosti v základním rozsahu na jiný úřad i u nich (komentované ustanovení zmiňuje obec s pověřeným obecním úřadem, obcemi s pověřeným obecním úřadem nicméně jsou formálně též všechny obce s rozšířenou působností). V těchto případech je na uvážení krajského úřadu, na který jiný pověřený obecní úřad agendy svým rozhodnutím přenese. Zohlednit by měl především dopravní dostupnost a vytíženost pověřených obecních úřadů v okolí. Z logiky systematiky výkonu přenesené působnosti musí jít o pověřený obecní úřad ležící na území téhož kraje.
Vedle převodu agend musí krajský úřad rozhodnout též o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti mezi dotčenými obcemi. Pokud se rozhodnutím převádí celá přenesená působnost v základním rozsahu, převádí se jím též celý příspěvek určený na financování výkonu této působnosti. V případě převodu jednotlivých agend určí krajský úřad, jak velká část příspěvku se převádí, na základě svého uvážení vycházejícího z odhadu časové náročnosti výkonu daných agend v rámci výkonu celého základního rozsahu přenesené působnosti.
Účinnost rozhodnutí krajského úřadu může být časově omezena (např. pokud je jeho vydání vyvoláno jmenováním správce obce), častěji však bývá vydáváno na dobu neurčitou. V některých případech krajské úřady v odůvodnění rozhodnutí uvádějí, že pokud dojde u obce, která působnost nevykonává, ke změně a obec bude opětovně schopna působnost vykonávat, má povinnost tuto skutečnost bez zbytečných odkladů oznámit krajskému úřadu. Toto trvzení nemá žádnou oporu v zákoně, ačkoliv lze v zájmu dobré správy a jejího výkonu co nejblíže občanům obcím doporučit, aby takovou informaci z vlastní iniciativy krajskému úřadu poskytly.
Poslední věta odstavce 1 komentovaného ustanovení výslovně určuje, že krajský úřad při vydávání rozhodnutí nepostupuje podle správního řádu. Z toho vyplývá, že se proti rozhodnutí nelze odvolat, nelze jej přezkoumat v přezkumném řízení, nelze proti němu podat žalobu ke správnímu soudu apod. To odpovídá skutečnosti, že se nejedná o rozhodování o subjektivních právech a povinnostech obce jako právnické osoby, ale o interní rozhodování v rámci systematiky výkonu státní správy, kde je krajský úřad nadřízeným orgánem orgánů obcí. V souladu s tím sám krajský úřad vydává rozhodnutí v přenesené působnosti.
Zveřejnění rozhodnutí
Podle platného a účinného znění odstavce 2 komentovaného ustanovení se rozhodnutí krajského úřadu zveřejňuje dvojím způsobem – po dobu 15 dnů na úřední desce obce, jejíž orgán působnost nevykonával, a v rejstříku převodů agend veřejné moci.
Poznámka pod čarou č. 3b odkazuje na § 26 správního řádu, který upravuje úřední desku. Zveřejnění rozhodnutí na své úřední zajišťuje obec bez zbytečného odkladu poté, co je jí doručeno. Komentované ustanovení neukládá povinnost zveřejnit rozhodnutí na úřední desce obce s pověřeným obecním úřadem, na nějž se působnost převádí, ani na úřední desce krajského úřadu, který rozhodnutí vydal.
Poznámka pod čarou č. 58 odkazuje na § 52d zákona o základních registrech, který upravuje rejstřík převodů agend orgánů veřejné moci jakou součást základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (známého jako „registr práv a povinností“). Zveřejnění rozhodnutí v rejstříku zajišťuje krajský úřad, který rozhodnutí vydal.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
