Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 53c
(1) Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. Krajský úřad přizná svazku obcí postavení společenství obcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d. Do rejstříku svazků obcí se zapíše údaj o postavení svazku obcí jako společenství obcí, den nabytí tohoto postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcí může svazek obcí nabýt také současně se svým vznikem.
(2) Žádost o přiznání postavení společenství obcí podává svazek obcí nebo osoba uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcí nabýt postavení společenství obcí současně se svým vznikem. K žádosti přiloží
a) změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno, že svazek obcí je společenstvím obcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d, a
b) dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b.
(3) Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra.
(4) Název společenství obcí obsahuje označení „společenství obcí“, které může být nahrazeno zkratkou „s. o.“.
(5) Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcí jsou žádost o přiznání postavení společenství obcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí podle § 53f.
Komentované ustanovení upravuje proces vzniku, resp. přiznání postavení společenství obcí, a určuje povinné označení společenství obcí jako součást jeho názvu.
Institut společenství obcí byl do zákona o obcích zaveden novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. Je koncipován jako další možná platforma pro realizaci dobrovolné spolupráce obcí[1] v podmínkách české decentralizované obecní samosprávy. Jedná se o kvalifikovanou formu dobrovolného svazku obcí (dále jen „DSO“) s určitými specifickými charakteristikami, bez jejichž splnění nemůže společenství obcí vzniknout.
Podmínky pro vznik společenství obcí
Zákon o obcích stanoví dva okruhy kritérií, které musí (ať už vznikající nebo existující) dobrovolný svazek obcí splňovat, aby mu mohlo být přiznáno postavení společenství obcí. § 53b stanoví podmínky týkající se okruhu členů, § 53d pak podobu nejvyššího a statutárního orgánu společenství.
Každá obec může být členem pouze jednoho společenství obcí. Členy konkrétního společenství pak mohou být pouze obce nacházející se ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), a to v minimálním počtu 15 obcí, případně v minimálním počtu tří pětin všech obcí ve správním obvodu ORP, pokud do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcí. Zároveň § 53b odst. 4 zákona o obcích omezuje v závislosti na počtu obcí ve správním obvodu ORP počet společenství obcí, která v tomto správním obvodu mohou vzniknout.[2]
Nejvyšším orgánem společenství obcí je shromáždění starostů a statutárním orgánem předseda zvolený z řad členů shromáždění. Tato úprava má zajistit vysokou symbolickou a politickou legitimitu vedení společenství obcí. Členem shromáždění starostů je vždy starosta členské obce, kterého nicméně může zastupovat místostarosta nebo starostou určený zastupitel. Obdobně jako ve standardních DSO však mohou stanovy společenství obcí zřídit i další orgány (typicky kontrolní orgán v DSO často nazývaný např. „kontrolní výbor“, „revizní komise“ nebo „dozorčí rada“).
Další zvláštní podmínku pro přiznání společenství obcí stanoví odstavec 4 komentovaného ustanovení, podle nějž název společenství musí obsahovat označení „společenství obcí“ nebo zkratku „s. o.“.
Správní řízení o přiznání společenství obcí
Údaj o postavení DSO jako společenství obcí (a o datu jeho nabytí a zákonu) je veden v rejstříku DSO. Společenství proto svého postavení nabývá (a případně též pozbývá) rozhodnutím krajského úřadu, a to buď společně se svým vznikem, nebo jako již existující DSO na základě návrhu na přiznání tohoto postavení.
Z logiky věci krajský úřad rozhoduje na návrh (žádost). V případě nově vznikajícího společenství jde o návrh ve smyslu § 49 odst. 5 zákona o obcích, který podává osoba zmocněná obcemi, které společenství zakládají. V případě, kdy má být postavení společenství přiznáno existujícímu DSO, podává návrh DSO sám (prostřednictvím svého statutárního orgánu).
K návrhu je nutné předložit stanovy (v případě existujícího DSO změněnou verzi stanov), v nichž bude nejvyšším orgánem shromáždění starostů, kterému budou vyhrazeny alespoň pravomoci stanovené § 53d písm. a) až g) zákona o obcích, a statutárním orgánem předseda volený z řad členů shromáždění, zastupovaný místopředsedou či místopředsedy volenými též z řad členů shromáždění.
Odstavce 2 písmeno b) komentovaného ustanovení je nutné považovat redundantní – k prokázání splnění podmínek týkajících se okruhu členů podle § 53b zákona o obcích postačí seznam členů společenství obcí, z něhož si krajský úřad může splnění podmínek ověřit. Název a sídlo všech členů je přitom podle § 50 odst. 2 písm. a) zákona o obcích povinnou náležitostí stanov každého DSO, a stanovy se k návrhu na přiznání postavení společenství obcí přikládají již podle odstavce 2 písmene a) komentovaného ustanovení.
Krajský úřad při svém rozhodování posuzuje, zda jsou u navrhovatele splněny zákonné podmínky pro přiznání postavení společenství, a pokud ano, návrhu vyhoví. Proti zamítavému rozhodnutí se může navrhovatel odvolat k Ministerstvu vnitra.
Podle odstavce 3 komentovaného ustanovení krajský úřad zasílá Ministerstvu vnitra opis svého rozhodnutí, kterým postavení společenství obcí přizná. Podle důvodové zprávy k návrhu příslušného novelizačního zákona je smyslem zasílání opisů „zajistit Ministerstvu vnitra přehled o společenstvích obcí v území, a to za účelem mapování meziobecní spolupráce, regionální rozvoje a plnění úkolů veřejné správy v území.“[3]
Odstavec 5 komentovaného ustanovení určuje, že žádost o přiznání postavení společenství obcí podle včetně příloh, rozhodnutí, kterým se postavení společenství přiznává, a rozhodnutí podle § 53f zákona o obcích, kterým se postavení společenství obcí ruší, jsou součástí sbírky listin rejstříku DSO, společně se smlouvou o vytvoření svazku obcí, stanovami a změnami těchto dokumentů.
[1] Některé informační a odborné dokumenty používají termín „meziobecní spolupráce“. Ten však nelze považovat za vhodný, neboť je v povědomí představitelů obcí a dalších aktérů silně spojen s konkrétními projekty realizovanými v minulosti Svazem měst a obcí ČR.
[2] V souvislosti s tím je vhodné uvést, že omezení společenství obcí minimálním počtem členů a územním obvodem ORP je předmětem silné kritiky odborné veřejnosti a v rámci mezirezortního připomínkového řízení k novelizačnímu zákonu bylo negativně hodnoceno ze strany některých připomínkových míst, např. Sdružením místních samospráv ČR.
[3] Sněmovní tisk č. 499 9. volebního období (od 2021), dostupný online na webu PSP ČR: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=499&CT1=0.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
