§ 53b: Společenství obcí - podmínky vzniku

Komentované ustanovení určuje pravidla pro členství obcí ve společenství obcí a omezuje počet společenství obcí, která mohou vzniknout ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.

Institut společenství obcí byl do zákona o obcích zaveden novelizačním zákonem č. 418/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. Je koncipován jako další možná platforma pro realizaci dobrovolné spolupráce obcí[1] v podmínkách české decentralizované obecní samosprávy. Jedná se o kvalifikovanou formu dobrovolného svazku obcí (dále jen „DSO“) s určitými specifickými charakteristikami, mezi něž patří i zákonný požadavek na složení jeho členů.

V souvislosti s komentovaným ustanovením je vhodné uvést, že omezení společenství obcí minimálním počtem členů a správním obvodem ORP je předmětem silné kritiky odborné veřejnosti a v rámci mezirezortního připomínkového řízení k novelizačnímu zákonu bylo negativně hodnoceno ze strany některých připomínkových míst, např. Sdružením místních samospráv ČR.

Základními pravidly, která stanoví odstavec 2 a 3 komentovaného ustanovení, je omezení možnosti členství v konkrétním společenství obcí na správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen „správní obvod ORP“) a fakt, že obec může být vždy členem pouze jednoho společenství obcí. Výčet obcí s rozšířenou působností stanoví § 3 zákona o územně správním členění státu, jejich správní obvody pak vyhláška Ministerstva vnitra č. 346/2020 Sb.

Odstavec 1 komentovaného ustanovení pak určuje minimální počet obcí ve společenství. Pro tento účel rozděluje správní obvody ORP do dvou kategorií – takové, do nichž náleží alespoň 25 obcí, a takové, do nichž náleží méně než 25 obcí. Počet obcí, které vymezují správní obvod ORP, je stanoven již zmíněnou vyhláškou č. 346/2020 Sb. a lze jej zjistit také z registru územní identifikace (RÚIAN).

Ve správních obvodech ORP s alespoň 25 obcemi musí být členem společenství minimálně 15 obcí. Ve správních obvodech ORP s méně než 25 obcemi pak musí být členem společenství obcí alespoň tři pětiny všech obcí z tohoto správního obvodu.

Stanovení minimálního počtu členů má zajistit, že společenství obcí bude způsobilé efektivně zajišťovat specifický předmět činnosti obcí – koordinaci veřejných služeb na územní členských obcí a strategického rozvoje tohoto území. V kombinaci s omezením na územní obvod ORP však v některých částech ČR tento cíl objektivně neplní.

Existují dokonce obce, které vinou správního členění nemohou být členem společenství obcí vůbec (Brno, jehož území tvoří samostatný správní obvod ORP, nebo Český Těšín a Chotěbuz, které samy tvoří správní obvod ORP, přičemž minimální počet členů DSO je – s odkazem na obecnou úpravu spolku – tři). Ve správním obvodu ORP vymezeném třemi, čtyřmi nebo pěti obcemi (např. Bohumín, Aš, Česká Třebová) pak může vzniknout společenství obcí tvořené pouze třemi obcemi.

Jako optimální nelze hodnotit asi stanovení maximálního počtu společenství obcí, která mohou vzniknout ve správním obvodu ORP v závislosti na počtu v něm ležících obcí, které stanoví odstavec 4 komentovaného ustanovení. Jednak ho lze považovat při existenci odstavce 1 za redundantní, jednak zavedením ostrých hranic (40-60-80) může způsobit výrazné komplikace při formování společenství obcí v těch správních obvodech ORP, které jsou těsně pod těmito hranicemi, jako jsou např. Čáslav (37 obcí). Velké Meziříčí (57 obcí), České Budějovice nebo Tábor (v obou případech 79 obcí).

Splnění podmínek podle komentovaného ustanovení (stejně jako splnění podmínek struktury orgánů společenství obcí podle § 53d zákona o obcích) posuzuje krajský úřad při zápisu postavení společenství obcí do rejstříku DSO. Pokud některá z podmínek splněna není (členy jsou obce z různých správních obvodů ORP, členem je obec již působící v jiném společenství obcí, není splněn minimální počet obcí, nebo již byl naplněn maximální počet společenství obcí v územním obvodu ORP), krajský úřad žádost o přiznání postavení společenství obcí zamítne.

V případě, že společenství obcí přestane splňovat některou z podmínek stanovených komentovaným ustanovením, a tento stav trvá po dobu 6 měsíců, má podle § 53f zákona o obcích společenství povinnost podat do 30 dnů ode dne naplnění šestiměsíční doby krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcí. Pokud tak neučiní, krajský úřad jej vyzve ke splnění podmínek ve lhůtě alespoň dalších 6 měsíců, a po případném marném uplynutí lhůty rozhodne o zrušení postavení společenství obcí z moci úřední.

[1] Některé informační a odborné dokumenty používají termín „meziobecní spolupráce“. Ten však nelze považovat za vhodný, neboť je v povědomí představitelů obcí a dalších aktérů silně spojen s konkrétními projekty realizovanými v minulosti Svazem měst a obcí ČR.