§ 53: Přezkoumání hospodaření svazku obcí

Komentované ustanovení obsahuje právní základ pro přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí (dále jen „DSO“) podle zvláštního právního předpisu obdobně, jako je tomu u obcí. To odpovídá koncepci, podle níž jsou pravidla rozpočtového hospodaření DSO blízká pravidlům rozpočtového hospodaření obce.

Objednání a realizace přezkumu

Povinnost zajistit přezkoumání svého hospodaření mají vedle DSO také všechny územní samosprávné celky (viz. § 42 zákona o obcích, § 20 zákona o krajích a § 26 zákona o Hlavním městě Praze). Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis – zákon o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (dále jen „zákon o přezkoumání hospodaření“).

Předmět přezkoumání vymezuje § 2 zákona o přezkoumání hospodaření – jsou jím komplexní údaje o finančním hospodaření, nakládání a hospodaření s majetkem DSO, zadávání veřejných zakázek, stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi, ručení za závazky fyzických a právnických osob, zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob, zřizování věcných břemen k majetku DSO a účetnictví vedené DSO. Všechny tyto záležitosti se pak při přezkumu prověřují z hlediska dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, z hlediska souladu hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, z hlediska dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití a z hlediska věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích.

DSO má podle odstavce 1 komentovaného ustanovení možnost požádat o přezkoumání krajský úřad kraje, na jehož území má sídlo a v jehož rejstříku svazků obcí je tím pádem zapsán, nebo auditora či auditorskou společnost ve smyslu zákona o auditorech. Závisí na rozdělení pravomocí ve stanovách DSO, který orgán DSO rozhoduje o formě přezkumu.

Za praktickou stránku zajištění přezkoumání hospodaření DSO za každý kalendářní rok – tj. jeho včasné objednání – odpovídá statutární orgán DSO, analogicky k § 103 odst. 4 písm. a) zákona o obcích, které odpovědnost za zajištění přezkoumání hospodaření obce svěřuje starostovi. Podle § 4 odst. 1 zákona o přezkumu hospodaření musí DSO požádat o přezkoumání krajský úřad do 30. června příslušného kalendářního roku, nebo v téže lhůtě krajskému úřadu oznámit, že se rozhodl zadat přezkoumání auditorovi. § 42 odst. 2 zákona o obcích, který se podle odstavce 3 komentovaného ustanovení v případě DSO použije obdobně, obsahuje zákonnou pojistku pro případ nečinnosti DSO, jejímž důsledkem je, že jeho hospodaření ze zákona přezkoumá krajský úřad.

V případě DSO krajský úřad podle § 4 odst. 4 zákona o přezkoumání hospodaření vždy do konce kalendářního roku vykoná přezkoumání za předchozí část kalendářního roku a po skončení kalendářního roku vykoná dílčí přezkoumání za zbývající část předchozího kalendářního roku.

V souladu s odstavcem 2 komentovaného ustanovení a contrario DSO nehradí přezkoumání hospodaření krajským úřadem. Z pohledu krajského úřadu jde o činnost v přenesené působnosti, tj. o výkon státní správy, hrazený z příspěvku ze státního rozpočtu ve smyslu § 29 odst. 2 zákona o krajích a podléhající kontrole Ministerstva financí. Naproti tomu za přezkoumání auditorem DSO hradí auditorovi sjednanou cenu ze svého rozpočtu. Vzhledem k tomu, že zákon výslovně umožňuje DSO zadat přezkoumání auditorovi, nelze takový postup (a nevyužití bezplatné alternativy přezkoumání krajským úřadem) v žádném případě považovat za porušení péče řádného hospodáře.

Pokud se DSO rozhodne zadat přezkoumání auditorovi, musí s ním podle § 4 odst. 7 zákona o přezkoumání hospodaření uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí auditorské činnosti podle zákona upravujícího činnost auditorů. Jejími povinnými náležitostmi jsou rovněž předmět a hlediska přezkoumání a obsah zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, odpovídající ustanovením § 2, 3 a 10 zákona o přezkoumání hospodaření, a dále lhůta předání této zprávy.

§ 4 odst. 8 zákona o přezkoumání hospodaření ukládá DSO povinnost informovat o uzavření smlouvy s auditorem krajský úřad, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

Auditor je při přezkoumávání hospodaření DSO povinen postupovat podle zákona o auditorech. Dozor nad přezkoumáním hospodaření vykonaným auditorem vykonává podle § 20 zákona o přezkoumání hospodaření Ministerstvo financí.

Zpráva o výsledku přezkoumání

Výstupem z přezkoumání hospodaření je zpráva o výsledku přezkoumání, která je podle § 17 odst. 5 zákona o malých rozpočtových pravidlech součástí závěrečného účtu DSO. Zpráva o výsledku hospodaření obsahuje vedle formálních informací popis zjištěných chyb a nedostatků včetně uvedení povinností, stanovených zvláštními právními předpisy, nebo jiných hledisek přezkoumání, které nebyly dodrženy, označení všech dokladů a jiných materiálů využitých při přezkoumání, a závěr z přezkoumání. Podle § 10 odst. 3 zákona o přezkoumání hospodaření musí závěr z přezkoumání obsahovat vyjádření, u nějž připadají v úvahu tři varianty.

Nejvíce závažným negativním závěrem je, že při přezkumu byly zjištěny chyby spočívající v porušení rozpočtové kázně nebo ve spáchání přestupku podle zákona o malých rozpočtových pravidlech, v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví, v pozměňování záznamů nebo dokladů v rozporu se zvláštními právními předpisy, v porušení povinností nebo překročení působnosti DSO stanovených zvláštními právními předpisy, v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky, nebo v nevytvoření podmínek pro přezkoumání podle kontrolního řádu, znemožňující splnit požadavky stanovené zákonem na předmět a hlediska přezkoumání.

V opačném případ může závěr zprávy konstatovat, že byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost výše vypočtených nedostatků, nebo že nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky.[1]

Podle odstavce 3 komentovaného ustanovení se v případě DSO použije obdobně § 43 zákona o obcích, který ukládá zastupitelstvu obce povinnost projednat závěrečný účet obce včetně zprávy do 30. června následujícího kalendářního roku. V rámci DSO by tedy analogicky měl do 30. června následujícího kalendářního roku závěrečný účet projednat jeho nejvyšší orgán. Jedná se o lhůtu pořádkovou, za jejíž nedodržení nestanoví zákon žádnou sankci.

§ 13 zákona o přezkoumání hospodaření stanoví DSO povinnost přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených v zápisu z dílčího přezkoumání, a to bezodkladně poté, co s nimi byl seznámen, a podat o tom informaci, včetně informace o jejich splnění, krajskému úřadu při konečném přezkoumání, a povinnost přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření a podat o tom písemnou informaci krajskému úřadu (a to i pokud byl přezkum realizován auditorem) nejpozději do 15 dnů po projednání zprávy spolu se závěrečným účtem v nejvyšším orgánu DSO. Pokud DSO zadal přezkoumání hospodaření auditorovi, musí podle § 12 odst. 2 zákona o přezkoumání hospodaření předat stejnopis zprávy do 15 po jejím projednání v zastupitelstvu předat jejím projednání zastupitelstvu příslušnému krajskému úřadu. Nesplnění těchto povinností je přestupkem ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) a b) zákona o přezkoumání hospodaření, za nějž lze DSO uložit pokutu až 50000 Kč.

[1] Svejkovský J., Polčák S., Průša L. a kol. Právo pro obce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 248.