Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 44
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.
Komentované ustanovení svěřuje úpravu rozpočtového hospodaření zvláštnímu zákonu.
Zákonem, na nějž komentované ustanovení odkazuje, je zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (známý též jako zákon o malých rozpočtových pravidlech). Předmětem zákona je podle § 1 odst. 1 ÚzmRoz tvorba, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků (tj. obcí a krajů), pravidla hospodaření s jejich finančními prostředky a také zřizování nebo zakládání právnických osob územními samosprávnými celky (podrobněji upravuje zřizování a fungování příspěvkových organizací, ohledně zřizování či zakládání dalších právnických osob odkazuje na zvláštní zákony). Působnost zákona zahrnuje též dobrovolné svazky obcí ve smyslu § 49 až 53 zákona o obcích a městské části a obvody územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, jejichž obsah rozpočtu stanoví ve své pravomoci příslušné statutární město.
Poměrně podrobná regulace rozpočtového procesu a hospodaření územních samosprávných celků vychází z jejich postavení veřejnoprávní korporace, které nakládají s veřejnými prostředky. Jejich postavení tedy nelze stavět na roveň obchodním korporacím a vyplývá z něj, že nemohou se svým majetkem nakládat zcela volně, právě naopak, mají povinnost nakládat s ním vždy v zájmu svých občanů (viz. nález Ústavního soudu Pl. ÚS 6/17 ze dne 20. 2. 2018). [1]
Základním nástrojem finančního hospodaření obce je její rozpočet, tedy finanční plán, jímž se řídí financování činnosti obce. Zpracovává se vždy na kalendářní rok a vychází ze střednědobého výhledu rozpočtu.
§ 15 odst. 1 zákona o malých rozpočtových pravidlech výslovně stanoví povinnost obce uskutečňovat své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem. Změny v rozpočtu se provádí rozpočtovými opatřeními. Rozpočtové opatření musí být schváleno před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje - po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o peněžní prostředky, ve vztahu k nimž obec jako zřizovatel příspěvkové organizace zprostředkovává jejich transfer ze státního rozpočtu do rozpočtu této příspěvkové organizace či naopak.
Pokud před začátkem roku (tj. před 1. lednem) není schválen rozpočet obce, nebo pokud je usnesení o schválení rozpočtu obce podle § 124 zákona o obcích pozastaveno Ministerstvem vnitra pro jeho rozpor s právními předpisy, řídí se její finanční hospodaření až do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.
O skutečném finančním hospodaření obce v kalendářním roce pak vypovídá závěrečný účet. Jeho součástí je podle § 17 odst. 5 zákona o malých rozpočtových pravidlech také zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, která je výstupem z přezkoumání hospodaření obce, které musí obec podle § 42 zákona o obcích každoročně zajistit buď u krajského úřadu nebo u auditora.
Závěrečný účet musí být podle § 43 zákona o obcích projednán zastupitelstvem obce do 30. června následujícího kalendářního roku. § 17 odst. 7 zákona o malých rozpočtových pravidlech stanoví, že projednání závěrečného účtu uzavírá zastupitelstvo obce vyjádřením, které může mít dvě varianty – souhlasu s celoročním hospodařením bez výhrad, nebo souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme obec opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků, přičemž vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci škodu. Projednání závěrečného účtu v zastupitelstvu obce by tedy nemělo skončit usnesením jiného znění nebo bez usnesení.
Schvalování rozpočtu, střednědobého výhledu i závěrečného účtu je podle § 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích vyhrazeno zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo podle § 13 odst. 3 písm. b) zákona o malých rozpočtových pravidlech stanovuje též pravidla rozpočtového provizoria. V zájmu větší flexibility hospodaření obce může zastupitelstvo určit rozsah, v jehož rámci provádí rozpočtové opatření rada obce (v obcích, kde se rada nevolí, pak starosta obce), která podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu.
[1] Svejkovský J., Polčák S., Průša L. a kol. Právo pro obce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 228.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
