Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 42
(1) Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“). Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v přenesené působnosti.
(2) Nepožádá-li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce příslušný krajský úřad.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.15b)
(4) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků.
_______________
15b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
Komentované ustanovení obsahuje právní základ pro přezkoumání hospodaření obce podle zvláštního právního předpisu.
Objednání a realizace přezkumu
Povinnost zajistit přezkoumání svého hospodaření mají nejen obce, ale i dobrovolné svazky obcí (viz. § 53 zákona o obcích), kraje (viz. § 20 zákona o krajích) a Hlavní město Praha (viz. § 26 zákona o Hlavním městě Praze). Přezkoumání hospodaření upravuje v souladu s odstavcem 3 komentovaného ustanovení zákon o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (dále jen „zákon o přezkoumání hospodaření“).
Předmětem přezkoumání jsou podle § 2 zákona o přezkoumání hospodaření komplexní údaje o finančním hospodaření, nakládání a hospodaření s majetkem obce, zadávání veřejných zakázek, stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi, ručení za závazky fyzických a právnických osob, zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob, zřizování věcných břemen k majetku obce a účetnictví vedené obcí. Všechny tyto záležitosti se pak při přezkumu prověřují z hlediska dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, z hlediska souladu hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, z hlediska dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití a z hlediska věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích.
Obec má možnost požádat o přezkoumání krajský úřad kraje, na jehož území se nachází, nebo auditora či auditorskou společnost ve smyslu zákona o auditorech. Rozhodnutí o formě přezkumu spadá (vzhledem k níže popsané nutnosti schválit případné uzavření smlouvy s auditorem) do zbytkové pravomoci rady ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích. V obcích, kde se rada nevolí, spadá rozhodnutí na základě § 99 odst. 4 zákona o obcích do pravomoci starosty. Tuto pravomoc (resp. její část) lze na jedné straně svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu, na druhé straně si ji může vyhradit zastupitelstvo (ať už obecným usnesením pro budoucí počet případů nebo ad hoc rozhodnutím v konkrétním případě).
Za praktickou stránku zajištění přezkoumání hospodaření obce za každý kalendářní rok – tj. jeho včasné objednání – odpovídá na základě § 103 odst. 4 písm. a) zákona o obcích starosta. Podle § 4 odst. 1 zákona o přezkumu hospodaření musí obec požádat o přezkoumání krajský úřad do 30. června příslušného kalendářního roku, nebo v téže lhůtě krajskému úřadu oznámit, že se rozhodla zadat přezkoumání auditorovi. Odstavec 2 komentovaného ustanovení obsahuje zákonnou pojistku pro případ nečinnosti obce (konkrétně starosty), jejímž důsledkem je, že hospodaření obce ze zákona přezkoumá krajský úřad.
Krajský úřad obvykle v souladu s § 4 odst. 4 zákona o přezkoumání hospodaření do konce kalendářního roku vykoná přezkoumání za předchozí část kalendářního roku a po skončení kalendářního roku vykoná dílčí přezkoumání za zbývající část předchozího kalendářního roku. U obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob, může krajský úřad uskutečnit po skončení kalendářního roku jednorázové přezkoumání za celý kalendářní rok.
V souladu s odstavcem 4 komentovaného ustanovení a contrario obec nehradí přezkoumání hospodaření krajským úřadem. Z pohledu krajského úřadu jde o činnost v přenesené působnosti, tj. výkon státní správy, hrazený z příspěvku ze státního rozpočtu ve smyslu § 29 odst. 2 zákona o krajích a podléhající kontrole Ministerstva financí. Naproti tomu za přezkoumání auditorem obec hradí auditorovi sjednanou cenu ze svého rozpočtu. Vzhledem k tomu, že zákon výslovně umožňuje obci zadat přezkoumání auditorovi, nelze takový postup (a nevyužití bezplatné alternativy přezkoumání krajským úřadem) v žádném případě považovat za porušení péče řádného hospodáře.
Pokud se obec rozhodne zadat přezkoumání auditorovi, musí s ním podle § 4 odst. 7 zákona o přezkoumání hospodaření uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí auditorské činnosti podle zákona upravujícího činnost auditorů. Jejími povinnými náležitostmi jsou rovněž předmět a hlediska přezkoumání a obsah zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, odpovídající ustanovením § 2, 3 a 10 zákona o přezkoumání hospodaření, a dále lhůta předání této zprávy.
§ 4 odst. 7 zákona o přezkoumání hospodaření ukládá obci povinnost informovat o uzavření smlouvy s auditorem krajský úřad, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
Auditor je při přezkoumávání hospodaření obce povinen postupovat podle zákona o auditorech. Dozor nad přezkoumáním hospodaření vykonaným auditorem vykonává podle § 20 zákona o přezkoumání hospodaření Ministerstvo financí.
Zpráva o výsledku přezkoumání
Výstupem z přezkoumání hospodaření je zpráva o výsledku přezkoumání, která je podle § 17 odst. 5 zákona o malých rozpočtových pravidlech součástí závěrečného účtu obce. Zpráva o výsledku hospodaření obsahuje vedle formálních informací popis zjištěných chyb a nedostatků včetně uvedení povinností, stanovených zvláštními právními předpisy, nebo jiných hledisek přezkoumání, které nebyly dodrženy, označení všech dokladů a jiných materiálů využitých při přezkoumání, a závěr z přezkoumání. Podle § 10 odst. 3 PHospÚSC musí závěr z přezkoumání obsahovat vyjádření, u nějž připadají v úvahu tři varianty.
Nejvíce závažným negativním závěrem je, že při přezkumu byly zjištěny chyby spočívající v porušení rozpočtové kázně nebo ve spáchání přestupku podle zákona o malých rozpočtových pravidlech, v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví, v pozměňování záznamů nebo dokladů v rozporu se zvláštními právními předpisy, v porušení povinností nebo překročení působnosti obce stanovených zvláštními právními předpisy, v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky, nebo v nevytvoření podmínek pro přezkoumání podle kontrolního řádu, znemožňující splnit požadavky stanovené zákonem na předmět a hlediska přezkoumání.
V opačném případ může závěr zprávy konstatovat, že byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost výše vypočtených nedostatků, nebo že nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky.[1]
§ 43 zákona o obcích ukládá zastupitelstvu obce povinnost projednat závěrečný účet obce včetně zprávy do 30. června následujícího kalendářního roku. Jedná se nicméně o lhůtu pořádkovou, za jejíž nedodržení nestanoví zákon žádnou sankci.
§ 13 zákona o přezkoumání hospodaření stanoví obci povinnost přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených v zápisu z dílčího přezkoumání, a to bezodkladně poté, co s nimi byla seznámena, a podat o tom informaci, včetně informace o jejich splnění, krajskému úřadu při konečném přezkoumání, a povinnost přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření a podat o tom písemnou informaci krajskému úřadu (a to i pokud byl přezkum realizován auditorem) nejpozději do 15 dnů po projednání zprávy spolu se závěrečným účtem v zastupitelstvu obce. Pokud obec zadala přezkoumání hospodaření auditorovi, musí podle § 12 odst. 2 zákona o přezkoumání hospodaření předat stejnopis zprávy do 15 po jejím projednání v zastupitelstvu předat jejím projednání zastupitelstvu příslušnému krajskému úřadu. Nesplnění těchto povinností je přestupkem ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) a b) zákona o přezkoumání hospodaření, za nějž lze obci uložit pokutu až 50000 Kč.
[1] Svejkovský J., Polčák S., Průša L. a kol. Právo pro obce. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 248.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
