Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 35a
(1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon.13c)
_______________
13c) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
Komentované ustanovení v obecné rovině zakotvuje možnost obcí zakládat a zřizovat organizační složky, právnické osoby a obecní policii.
Právnické osoby a organizační složky
Prostřednictvím právnických osob a organizačních složek mohou obce vykonávat pouze samostatnou působnost (ohledně rozsahu samostatné působnosti viz. komentář k § 35 zákona o obcích), a to pouze takovou, která není zákonem o obcích nebo zvláštním zákonem výslovně svěřena do pravomoci některého z orgánů obce (zastupitelstva, rady, starosty, obecního úřadu, nebo zvláštních orgánů obce včetně komisí pro výkon přenesené působnosti).
Právnickou osobu definuje § 20 odst. 1 nového občanského zákoníku jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná, a který může mít práva a povinnosti slučující se s jeho právní povahou. Organizační složku definuje § 23 odst. 1 písm. a) zákona o malých rozpočtových pravidlech jako zařízení obce bez právní subjektivity. Právnické osoby tedy vystupují v právních vztazích svým jménem a mají vlastní rozpočet, zatímco organizační složky vystupují v právních vztazích jménem obce a jejich příjmy a výdaje jsou obsaženy v rozpočtu obce.
§ 23 odst. 1 písm. b) až f) zákona o malých rozpočtových pravidlech stanoví demonstrativní výčet právnických osob, které obec může zřizovat či zakládat k plnění svých úkolů – konkrétně uvádí příspěvkové organizace, akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným upravené zákonem o obchodních korporacích, ústavy upravené § 402 a následujícími nového občanského zákoníku, školské právnické osoby upravené školským zákonem a veřejné výzkumné instituce upravené zákonem o veřejných výzkumných institucích.
§ 23 odst. 2 zákona o malých rozpočtových pravidlech nicméně stanoví, že obec se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných právnických osob, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. Obce běžně bývají členy např. spolků, družstev nebo honebních společenství ve smyslu zákona o myslivosti.[1] Zvláštním typem právnické osoby, jejímž členem mohou být jen obce, je dobrovolný svazek obcí upravený § 49-53 zákona o obcích.
Zřizování a činnost organizačních složek obce je blíže upravena § 24-26 zákona o malých rozpočtových pravidlech, zřizování či zakládání a činnost právnických osob upravuje několik zákonů.
Rozhodování o zřízení či založení právnické osoby nebo organizační složky i rozhodování o účasti obce v již existujících právnických osobách je podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích vyhrazeno zastupitelstvu. Širší vyhrazená pravomoc zastupitelstva je stanovena ve vztahu k obchodním korporacím – zastupitelstvu je vyhrazeno delegovat zástupce obce na jejich valnou hromadu a navrhovat zástupce obce do jejich ostatních orgánů.
V ostatních případech plní podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích úkoly zřizovatele nebo zakladatele vůči právnickým osobám i organizačním složkám ve své vyhrazené pravomoci rada obce. Pokud je obec jediným společníkem obchodní společnosti, vyhrazená pravomoc zastupitelstva delegovat zástupce do orgánů se neuplatní, a rozhodování je podle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích rovněž vyhrazeno radě obce. Vzhledem k tomu, že podle § 211 nového občanského zákoníku může mít korporace jediného člena, jen připouští-li to zákon, a § 11 zákona o obchodních korporacích tuto skutečnost připouští pouze u kapitálových společností, půjde o situace, kdy je obec jediným společníkem společnosti s ručením omezeným nebo jediným akcionářem akciové společnosti. V obcích, kde se rada nevolí, je pravomoc podle § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích vyhrazena na základě § 102 odst. 4 zákona o obcích zastupitelstvu, pravomoc podle § 102 odst. 2 písm. b) vykonává starosta.
Pro osoby, které jsou za obec delegovány do orgánů právnických osob, platí § 159 odst. 1 nového občanského zákoníku, podle nějž kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, tedy s péčí řádného hospodáře. Přitom se má za to, že jedná nedbale, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (spočívající typicky ve vzdání se funkce).
Obecní policie
Jak předvídá odstavec 2 komentovaného ustanovení, zřizování a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon. Tím je zákon o obecní policii, na nějž je odkazováno i v poznámce pod čarou.
Podle § 1 odst. 1 zákona o obecní policii je obecní policie orgánem obce (nejedná se tedy o samostatnou právnickou osobu ani o organizační složku), který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. S tím korespondují § 84 odst. h) a q) zákona o obcích, které svěřují do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce vydávání obecně závazných vyhlášek a rozhodování o zřízení a zrušení obecní policie.
Hlavním úkolem obecní policie z pohledu obce je na základě § 1 odst. 2 zákona o obecní policii zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce, vedle toho obecní policie plní další úkoly, které stanoví zákon o obecní policii nebo zvláštní zákon.
Zřízení obecní policie je možností, nikoliv povinností obce. Při rozhodování o tom, zda obec zřídí obecní policii či nikoliv, by zastupitelé měli vzít v úvahu především na jedné straně stav místních záležitostí veřejného pořádku v obci, na druhé straně rozpočtové možnosti obce.
Podle § 3 zákona o obecní policii řídí policii starosta obce nebo jiný člen zastupitelstva, kterého k tomu zastupitelstvo pověří. Pokud je řízením obecní policie pověřen neuvolněný člen zastupitelstva, může mu zastupitelstvo obce podle § 74 odst. 1 zákona o obcích zvýšit odměnu za výkon funkce až o 2000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou v současné době nařízením vlády.[2] Na návrh starosty nebo pověřeného zastupitele může zastupitelstvo pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka (ten bývá nazýván jako ředitel obecní policie nebo velitel obecní policie).
Obce, které obecní policii nezřídily, mohou podle § 3a zákona o obecní policii uzavřít s jinou obcí v témže kraji veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce za sjednaných podmínek působit i na území obce nebo obcí, které jsou stranami takové veřejnoprávní smlouvy.
[1] § 23 odst. 2 zákona o malých rozpočtových pravidlech výslovně zmiňuje historickou právní formu obecně prospěšné společnosti. Zvláštní zákon, který tuto formu zaváděl, byl zrušen k 1. 1. 2014 novým občanským zákoníkem, existujícím obecně prospěšným společnostem však bylo umožněno dále působit bez nutnosti se transformovat na jinou právní formu.
[2] Předmětné nařízení vlády bylo s odloženou účinností od 31. 12. 2023 zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 22/22. Od r. 2024 by pak podle vládního návrhu zákona, který v současnosti prochází legislativním procesem, měly být odměny uvolněných členů zastupitelstva a maximální odměny neuvolněných členů zastupitelstva stanoveny násobkem průměrné mzdy a koeficientů stanovených přímo v příloze zákona o obcích.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
