Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 26
Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obec Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
Komentované ustanovení stanoví postup pro změny hranic obcí, při nichž nedochází ke vzniku ani zániku obce.
Podmínky pro změnu hranic obcí
Pro změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, vyžaduje komentované ustanovení dohodu všech zúčastněných obcí. Schválení takové dohody spadá podle § 84 odst. 2 písm. j) zákona o obcích do vyhrazené pravomoci zastupitelstva.
Komentované ustanovení nestanoví podmínku schválení dohody o změně hranic obcí v místním referendu (jako v případě návrhu na oddělení části obce), ani nedává občanům žádnou lhůtu pro podání návrhu na něj (jako v případě sloučení obce, připojení obce k jiné obci a zřízení, zrušení či připojení městského obvodu a městské části).
Vzhledem k tomu, že se jedná o záležitost spadající do samostatné působnosti obce, mohou občané utvořit přípravný výbor a podat návrh na vyhlášení místního referenda podle obecných pravidel zákona o místním referendu. Vzhledem ke skutečnosti, že ke změně hranic je nutná dohoda dvou (případně více) obcí, bude iniciace místního referenda v praxi účelná zejména v případě, kdy občané nebudou souhlasit se zamýšlenou změnou a budou chtít zabránit schválení dohody v zastupitelstvu své obce. K tomu musí dosáhnout přijetí závazného rozhodnutí v místním referendu před uzavřením dohody.
Implicitní podmínkou pro změnu hranic obcí je příslušnost všech zúčastněných obcí do území stejného kraje. Čl. 2 ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků totiž stanoví, že hranice vyšších územních samosprávných celků lze měnit pouze zákonem.
Zákon nevymezuje náležitosti dohody o změně hranic obcí. Z logiky věci musí taková dohoda obsahovat specifikaci územní změny (včetně mapových podkladů). Dále je vhodné v dohodě specifikovat případné majetkové vyrovnání mezi zúčastněnými obcemi – pokud dohoda žádné takové vyrovnání nestanoví, k žádným majetkovým přesunům nedochází.
Při změně hranic obcí dochází ke změně územní působnosti právních předpisů obcí (právní předpisy obce vždy platí na jejím aktuálním území) nebo ke změně občanství obce u osob s trvalým pobytem na dotčeném území. Zahájená a dosud pravomocně neskončená správní řízení vedená obecními úřady dotčených obcí a vztahující se k dotčenému území (např. řízení o kácení dřevin mimo les) dokončí na základě § 132 správního řádu původně příslušný obecní úřad a informuje o tom obecní úřad, k jehož obci území nově náleží.
Na změny hranic obcí, při nichž nedochází k zániku ani vzniku nové obce, se nevztahuje § 24 zákona o obcích, který v případě jiných změn ukládá provést je k počátku kalendářního roku. S ohledem na praktické souvislosti (např. poplatkové období místních poplatků na území, kterého se změna týká) lze však přesto doporučit určit rozhodný den změny na počátek kalendářního roku, tedy na 1. 1.
Všechny zúčastněné obce oznamují uzavření dohody vybraným správním úřadům, které potřebují informaci o nadcházejícím vzniku nové obce k výkonu své působnosti – Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
