Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 25
(1) Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož i rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí a k provedení změny údajů o katastrálních územích a hranic obcí v katastru nemovitostí.
(2) Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí.
Komentované ustanovení stanoví listiny, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí u změn skutečností souvisejících se zánikem či vznikem obcí a zánikem či vznikem městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst.
Zánik nebo vznik obcí
Územními změnami, při nichž dochází k zániku obce, jsou sloučení obcí a připojení obce k jiné obci (viz. § 19 zákona o obcích). Územní změnou, při níž dochází ke vzniku obce, je oddělení části obce (viz. § 21 a následující zákona o obcích). V souvislosti se všemi těmito změnami dochází k přechodu majetku včetně nemovitých věcí a ke změně hranic obcí. Tyto skutečnosti je třeba v zájmu zachování právní jistoty zapsat do veřejného seznamu – katastru nemovitostí, k čemuž je nutné předložit katastrálnímu úřadu listinu, na jejímž základě k zápisu dojde.
V případě sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci přechází na obec, která je právním nástupcem zanikajících obcí, veškerý majetek těchto obcí včetně jejich finančních prostředků, ostatních práv a závazků, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje (§ 24 zákona o obcích stanoví, že změny lze provést jen k počátku kalendářního roku, tedy k 1. 1.). Ke stejnému dni z logiky věci dochází i ke změně hranic.
Podkladem pro zápis změn do katastru je v případech sloučení obcí a připojení obce k jiné obci dohoda uzavřená na základě rozhodnutí zastupitelstev dotřených obcí, která musí mj. obsahovat určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo obce, která se připojuje.
V případě oddělení části obce přechází na nově vznikající obec vlastnické právo k nemovitým věcem dnem vzniku této obce (§ 24 zákona o obcích stanoví, že změny lze provést jen k počátku kalendářního roku, tedy k 1. 1.). Ke stejnému dni z logiky věci dochází i ke změně hranic.
Podkladem pro zápis změn je v tomto případě rozhodnutí krajského úřadu o schválení návrhu obce o oddělení její části. Toto rozhodnutí obsahuje schválení dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec, bylo-li této dohody dosaženo. Pokud dohody dosaženo nebylo, platí, že na novou obec přecházejí z vlastnictví původní obce všechny nemovité věci, které se nachází na území nové obce. Původní obec musí předat předmětné nemovité nové obci do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nové obce, o čemž se pořizuje písemný zápis.
V zájmu urychlení zápisu změn stanoví § 19 zákona o obcích povinnost obce nově vzniklé sloučením obcí nebo obce, k níž se připojila jiná obec, zaslat mj. příslušnému katastrálnímu úřadu opis příslušné dohody, a § 22 odst. 6 zákona o obcích stanoví povinnost krajskému úřadu zaslat mj. příslušnému katastrálnímu úřadu opis svého pravomocného rozhodnutí o oddělení části obce.
Změny vlastnického práva a dalších práv k nemovitým věcem se podle § 11 katastrálního zákona do katastru nemovitostí zapisují formou vkladu. Pro zápis změn hranic obcí se podle § 28 katastrálního zákona přiměřeně použijí ustanovení o zápisu formou záznamu.
Zánik nebo vznik městských obvodů a městských částí
Zánik a vznik městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst upravuje § 20 zákona o obcích. Městský obvod nebo městskou část lze zřídit, zrušit či připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části pouze na základě rozhodnutí zastupitelstva statutárního města (dotčení občané mohou vyvolat nutnost potvrzení tohoto rozhodnutí v místním referendu).
V zájmu urychlení zápisu změn stanoví § 20 odst. 5 zákona o obcích povinnost statutárního města zaslat mj. příslušnému katastrálnímu úřadu opis tohoto rozhodnutí.
Městské části a městské obvody územně členěných statutárních měst podle § 134 odst. 1 zákona o obcích nemají plnou právní subjektivitu – v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem statutárního města jednají vždy za statutární město. Nevlastní tedy žádný vlastní majetek, mají pouze svěřené některé věci z vlastnictví statutárního města.
Při vzniku či zániku městských obvodů a městských částí s ohledem na výše uvedené nedochází u žádných nemovitých věcí ke změnám vlastnického práva (to náleží stále statutárnímu městu), ale pouze ke změně subjektu, kterému jsou určité nemovité věci svěřené. Tato změna se podle § 19 katastrálního zákona do katastru nemovitostí zapisuje formou záznamu.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
