§ 22: Rozhodnutí o oddělení části obce

Komentované ustanovení blíže upravuje návrh na oddělení části obce, řízení o něm a rozdělení majetku původní obce.

Podání návrhu a žádosti o souhlas s názvem

Podle odstavce 1 komentovaného ustanovení podává návrh na oddělení části obce ke krajskému úřadu obec, jejíž část se odděluje, a to po vyhlášení kladného výsledku místního referenda o oddělení jeho zveřejněním na úřední desce obecního úřadu. Vedle podání návrhu ke krajskému úřadu obec po vyhlášení výsledku podává také žádost o souhlas s názvem nově vznikající obce k Ministerstvu vnitra. Rozhodnutí o podání návrhu i žádosti spadá do zbytkové kompetence rady obce ve smyslu § 102 odst. 3 zákona o obcích.

§ 24 zákona o obcích stanoví, že návrh musí být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku. Vytváří tak dostatečný časový prostor pro rozhodnutí krajského úřadu a administraci následných kroků souvisejících se vznikem nové obce k 1. 1.

Pokud obec návrh nepodá, nebo podá návrh s nepřípustnými změnami rozpornými s rozhodnutím přijatým v místním referendu (místní referendum upravuje zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ačkoliv poznámka pod čarou odkazuje na již zrušený zákon č. 298/1992 Sb.), může řádný návrh do 30 dnů podat každý občan obce, tj. i takový, který nemá trvalý pobyt v oddělující se části.

Oprávnění občana podat v případě nečinnosti obce Ministerstvu vnitra žádost o souhlas s názvem nové obce zákon výslovně nestanoví, lze jej však podle našeho názoru dovodit na základě logického výkladu komentovaného ustanovení. Proces udělení souhlasu je určitým vedlejším či doplňkovým procesem ve vztahu k „hlavnímu“ řízení o oddělení, bez něj však toto řízení nemůže dospět do vydání schvalujícího rozhodnutí. Ministerstvo vnitra přitom s ohledem na povinnost uplatňovat své pravomoci pouze v případech a způsoby, které stanoví zákon, nemůže souhlas vydat z moci úřední.

Pokud by nebylo oprávnění k podání žádosti v případě nečinnosti obce občanům přiznáno, znamenalo by to možnost obce, jejíž část se má oddělit, celý proces účinně obstruovat (typicky pokud její představitelé s oddělením silně nesouhlasí). Tuto obstrukci by patrně nebylo možné prolomit ochranou proti nečinnosti, neboť zde nejde o vydání rozhodnutí ani o povinnost zahájit řízení z moci úřední. V úvahu by připadal pouze postup krajského úřadu podle ustanovení § 57 správního řádu o předběžné otázce.

Zákon nestanoví kritéria, podle nichž Ministerstvo vnitra navržený název nové obce při vydávání souhlasu posoudí. S ohledem na ústavní omezení zásahu státu do činnosti samosprávy podle čl. 101 odst. 4 Ústavy lze připustit odmítnutí udělení souhlasu pouze ze závažného důvodu, tj. pokud by nebyl navržený název uveden v českém jazyce (viz. § 29 odst. 1 zákona o obcích), nebo např. pokud by byl navržen název hanlivý, kopírující obchodní značku, odkazující na nenávistnou ideologii či její představitele, nebo zcela nesmyslný.

Náležitosti návrhu

Na návrh na oddělení části obce se vztahuje § 45 správního řádu upravujícího žádost. Odstavec 2 komentovaného ustanovení pak obsahuje taxativní výčet dalších obligatorních náležitostí návrhu. Jde o den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje, vymezení území nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem jejích katastrálních území včetně příslušných mapových podkladů, počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají oddělit, a rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obec.

Rozhodný den sloučení či připojení musí být stanoven v souladu s § 24 zákona o obcích, který z praktických důvodů ukládá povinnost provést oddělení části obce jen k počátku kalendářního roku (tedy k 1. 1.). Pokud by byl návrh podán po 30. červnu kalendářního roku, musí být rozhodný den s ohledem na větu druhou § 24 zákona o obcích navržen na 1. 1. přespříštího (nikoliv příštího) kalendářního roku. Nově vzniklé obci je na základě § 98 odst. 1 písm. c) zákona o obcích jmenován správce obce, který na základě § 58 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 58 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí navrhne prostřednictvím krajského úřadu vyhlásit v obci volby do zastupitelstva obce.

U výčtu území nově vznikající obce vyžaduje komentované ustanovení vedle výčtu katastrálních území též mapové podklady, mezi nimiž by mělo být zakreslení území do katastrální mapy. V té souvislosti je vhodné připomenout, že podle § 21 zákona o obcích musí mít oddělující se část obce i „zbytková“ obec jedno či více samostatných katastrálních území sousedících nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořících souvislý územní celek.

Další povinnou náležitostí návrhu je počet občanů celé původní obce a počet občanů v části či částech, které se mají oddělit, a to ke dni podání návrhu. Takové údaje, ať už z hlediska aktuálnosti nebo detailnosti, lze získat pouze z registru obyvatel. Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 19. 4. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1403/09, vyslovil závěr, že při stanovení počtu obyvatel při oddělování části obce je třeba vycházet nejen z definice občana obce ve smyslu § 16 zákona o obcíchjako fyzické osoby, která je státním občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu, ale zahrnout též osoby, kterým ve smyslu § 17 zákona o obcích přiznává politická práva na místní úrovni mezinárodní smlouva (takovou mezinárodní smlouvou je v současné době pouze Smlouva o fungování Evropské Unie).

Rozdělení výnosu daní mezi novou a „zbytkovou“ obec do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obec, se odvíjí od poměru počtu jejich obyvatel, tedy nejen občanů obce smyslu § 16 zákona o obcích, ale i všech cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem na území obou obcí. Pro účely tohoto provizorního rozdělení daňových výnosů komentované ustanovení nebere ohled na žádná další kritéria (např. kritéria přicházející do úvahy podle zákona o rozpočtovém určení daní – výměru katastrálního území, počet žáků ve školách zřizovaných původní obcí, počet zaměstnanců na obou územích).

Toto rozdělení se uplatňuje po dobu prvního roku existence nové obce, neboť před 1. 1. tohoto roku obec právně neexistuje a tím pádem jí nemůže být příslušnou vyhláškou Ministerstva financí stanoven procentní podíl na daňových výnosech. Týká se všech daní, u nichž je část jejich výnosu příjmem rozpočtu obce, včetně daně z nemovitých věcí a daně z hazardních her.

Součástí návrhu může být též písemná dohoda obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec, pokud byla uzavřena (viz. níže).

Řízení o oddělení části obce

O oddělení části obce rozhoduje místně příslušný krajský úřad ve správním řízení, které vede v přenesené působnosti. V řízení se uplatní správní řád, pokud zákon o obcích nestanoví zvláštní úpravu.

S ohledem na důležitost a zvláštní charakter řízení o oddělení části obce, v němž se rozhoduje o vzniku nového územně samosprávného celku, lze doporučit, aby úkony v řízení včetně vydání rozhodnutí prováděl jako oprávněná osoba sám ředitel krajského úřadu, který stojí v čele úřadu.

Účastníky řízení jsou obec, jejíž část se má oddělit, případný navrhovatel z řad občanů v případě nečinnosti obce, a na základě § 21 odst. 3 písm. d) zákona o obcích též přípravný výbor, který inicioval místní referendum o oddělení části obce.

Krajský úřad v řízení posuzuje splnění všech zákonem stanovených podmínek, tj. že oddělující se část i „zbytková“ obec má samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek, oddělující se část obce i „zbytková“ obec má alespoň 1000 občanů (v pojetí podle citovaného nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 1403/09), o oddělení bylo řádně rozhodnuto v místním referendu, a byl podán návrh odpovídající rozhodnutí v místním referendu s náležitostmi podle odstavce 2 komentovaného ustanovení. Před vydáním rozhodnutí o oddělení musí též vyčkat na udělení souhlasu s názvem nově vznikající obce Ministerstvem vnitra.

V případě neúplnosti nebo jiných vad návrhu vyzve krajský úřad podle § 45 odst. 2 správního řádu navrhovatele k odstranění vad ve stanovené lhůtě. Pokud navrhovatel vady neodstraní, dojde k zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.

Pokud je podán bezvadný návrh (nebo byly vady návrhu odstraněny) a byly splněny všechny zákonné podmínky, krajský úřad musí návrh na oddělení části obce schválit. Odstavec 5 komentovaného ustanovení mu nedává prostor pro správní uvážení, nemůže tedy podmínky oddělení v návrhu nijak měnit ani v rozhodování jakkoliv zohlednit např. svůj pohled na vhodnost oddělení části obce pro dotčené území a jeho občany.

Rozhodnutí v řízení má náležitosti podle § 67 a následujících správního řádu. Výroková část rozhodnutí musí obsahovat jednak rozhodnutí o záležitostech, které jsou povinnými náležitostmi návrhu podle odstavce 2 komentovaného ustanovení, jednak schválení dohody o rozdělení majetku, pokud byla součástí návrhu.

Proti rozhodnutí se mohou účastníci řízení v souladu s obecnou úpravou správního řádu do 15 dnů odvolat k Ministerstvu vnitra. Rozhodnutí, které bylo účastníkům řádně oznámeno a nelze proti němu podat odvolání (tj. buď rozhodnutí krajského úřadu, proti kterému nebylo včas podáno žádné odvolání, nebo rozhodnutí Ministerstva vnitra v odvolacím řízení) nabývá právní moci.

Krajský úřad zasílá kromě účastníků rozhodnutí o oddělení též vybraným správním úřadům, které potřebují informaci o nadcházejícím vzniku nové obce k výkonu své působnosti – Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.

S ohledem na to, že rozhodnutí o oddělení iniciuje přípravy na oddělení jak na straně obce a jejích občanů, tak na straně výše uvedených správních úřadů, vylučuje odstavec 8 komentovaného ustanovení obnovu řízení podle § 100 správního řádu a přezkum pravomocného rozhodnutí v přezkumném řízení podle § 94 správního řádu. Účastníci řízení však mohou podat proti rozhodnutí žalobu podle § 65 a následujících soudního řádu správního.

Rozdělení majetku obce

Majetková autonomie územních samosprávných celků je jednou z nutných podmínek pro reálný výkon práva na samosprávu ve smyslu čl. 8 Ústavy ČR. Aby mohla nově vzniklá obec řádně vykonávat svou působnost a zákonné úkoly, musí mít již od svého vzniku k dispozici určitý majetek. Proto komentované ustanovení předpokládá rozdělení majetku původní obce mezi vznikající a „zbytkovou obec“, přičemž platí, že majetek tvoří souhrn všeho, co obci patří (viz. § 495 nového občanského zákoníku). K přechodu majetku dochází ze zákona ke dni vzniku nové obce, § 23 odst. 1 zákona o obcích pak blíže upravuje předání majetku.

§ 21 odst. 3 písm. c) zákona o obcích svěřuje přípravnému výboru, který inicioval úspěšné místní referendum o oddělení části obce, úkol podílet se na přípravě návrhu na oddělení části obce a především pravomoc jednat za nově vznikající obec při uzavírání dohody o rozdělení majetku. Pokud je tato dohoda uzavřena, je součástí návrhu na oddělení a schvaluje jí v rámci řízení krajský úřad. Odstavec 4 komentovaného ustanovení pak stanoví pravidla pro rozdělení majetku v případě, že k uzavření dohody nedojde, přičemž rozlišuje nemovité a movité věci.

Současné znění odstavce 4 pochází z doby, kdy byl základním předpisem soukromého práva zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který používal pojem „nemovitost“ pro pouze pro pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Komentované ustanovení tedy vedle nemovitostí a jejich příslušenství též věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostech, které jsou v dnes účinném novém občanském zákoníku součástí pojmu „nemovitá věc“.

Vlastnické právo k nemovitým věcem a jejich příslušenství přechází oddělením na tu obec, na jejímž území se nachází. Rozhodným dnem pro určení, kterých nemovitých věcí se dělení týká, je den konání úspěšného místního referenda o oddělení. To znemožňuje „původní“ obci účelové nakládání s nemovitými věcmi mezi referendem a dnem oddělení, např. prodej všech nemovitých věcí na území oddělované části.

Movité věci s vyjímkou příslušenství nemovitých věcí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických osobách založených obcí a ostatní práva se mezi nově vzniklou a „zbytkovou“ obec dělí podle poměru počtu obyvatel. Nově vzniklá obec může po svém vzniku podat žalobu podle § 80 soudního řádu správního na určení, které věci z této kategorie na ní přešly.