§ 20a: Vznik nové obce

Komentované ustanovení stanoví způsoby, kterými může vzniknout nová obec a dojít tak ke zvýšení celkového počtu obcí v ČR. Jedním z nich je oddělení části obce, druhým změna nebo zrušení vojenského újezdu.

Obecně o dělení území ČR na obce

Velkou devizou samosprávy v České republice je vysoká míra její decentralizace, tj. vysoký počet autonomních samosprávných korporací (obcí) na počet obyvatel. K 1. 5. 2023 v ČR existovalo 6254 obcí.

Z této skutečnosti vychází i zákon o obcích, když pro další dezintegraci místní samosprávy klade přísné podmínky (včetně taxativního výčtu způsobů vzniku nové obce), a činí jí tak složitější, než integraci, tj. slučování obcí nebo připojení obce k jiné obci.

Vznik nové obce oddělení části obce

Detailní úpravu oddělení části obce stanoví § 21 a 22 zákona o obcích. Podmínky, které musí po oddělení splňovat jak nově vzniklá obec, tak původní „zbytková“ obec, jsou formulovány tak, že v praxi jde o spíše ojedinělý proces.

Oddělující se obec i zbytková obec musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek. Zákon tak brání vzniku obecní enkláv a exkláv, které by byly problematické z hlediska územního rozvoje obce, zajišťování její dopravní obslužnosti nebo vodovodních a kanalizačních sítí.

Obě obce musí mít dále alespoň 1000 občanů. Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 19. 4. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1403/09, vyslovil závěr, že při stanovení počtu obyvatel je třeba vycházet nejen z definice občana obce ve smyslu § 16 zákona o obcích jako fyzické osoby, která je státním občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu, ale zahrnout též osoby, kterým ve smyslu § 17 zákona o obcích přiznává politická práva na místní úrovni mezinárodní smlouva (takovou mezinárodní smlouvu je v současné době pouze Smlouva o fungování Evropské Unie).

V každém případě bývá tato hranice odborníky kritizována jako příliš vysoká. Vzhledem k tomu, že podle údajů ČSÚ k 1. 1. 2022 mělo alespoň 1000 obyvatel (tj. občanů + přihlášených cizinců s trvalým či přechodným pobytem) pouze 1489 obcí, tj. 23,8 % ze všech, a mediánový počet obyvatel obce v ČR je 440, nelze tak vysokou hranici racionálně odůvodnit.

Poslední podmínkou je udělení souhlasu občanů oddělované části obce s oddělením v místním referendu. Podmínky pro podání návrhu na konání místního referenda stanoví zákon o místním referendu. Návrh podává přípravný výkon složený z nejméně třech občanů, který dosáhli alespoň 18 let, a mají trvalý pobyt v části, která se zamýšlí oddělit. Návrh musí podpořit svým podpisem zákonem vyžadovaný podíl oprávněných osob odvislý od počtu obyvatel příslušné části obce. V částech s méně než 3 000 obyvateli je potřeba alespoň 30 % oprávněných osob, v částech do 20 000 obyvatel alespoň 20 % oprávněných osob, v částech do 200 000 obyvatel alespoň 10 % oprávněných osob, a v částech nad 200 000 obyvatel (pouze hypoteticky, protože tolik obyvatel nemají ani největší městské části Hlavního města Prahy) alespoň 6 % oprávněných osob. Počet oprávněných osob se podle § 55 zákona o místním referendu zjišťuje z počtu obyvatel v dané části podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.

§ 48 odst. 3 zákona o místním referendu stanoví pro případ oddělení obce zvláštní kvórum, kdy pro přijetí rozhodnutí musí hlasovat nadpoloviční většina všech oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob pro hlasování. Zákon tedy vyžaduje pro oddělení části obce vysokou aktivní podporu občanů této části obce. Pokud se nadpoloviční většina všech oprávněných osob vysloví proti oddělení, je takové rozhodnutí závazné ve smyslu § 49 zákona o místním referendu a praktickým důsledkem je nemožnost v období příštích 24 měsíců konat další referendum o oddělení též části obce.

V případě kladného výsledku místního referenda rozhoduje o oddělení části krajský úřad v přenesené působnosti.

Vznik nové obce změnou nebo zrušením vojenského újezdu

§ 18 zákona o obcích umožňuje, aby zvláštní zákon vymezil části území státu, které nejsou součástí žádné obce. Jediným takovým zvláštním zákonem je zákon o zajišťování obrany ČR, který zavádí vojenské újezdy jako vymezené části území státu určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil.

Území vojenských újezdů nejsou součástí žádné obce, jsou však součástí krajů. Na území vojenských újezdů není vykonáváno právo na samosprávu a nelze se zde přihlásit k trvalému pobytu. Státní správu zde vykonává újezdní úřad v čele s přednostou z řad profesionálních vojáků. V současnosti zákon o zajišťování obrany ČR vymezuje čtyři vojenské újezdy – Boletice v Jihočeském kraji, Březina v Jihomoravském kraji, Hradiště v Karlovarském kraji a Libavá v Olomouckém kraji.

Podle § 30 odst. 2 zákona o zajišťování obrany ČR se vojenské újezdy zřizují, ruší a mění zvláštními zákony. V případě zrušení vojenského újezdu nebo změny spočívající ve zmenšení jeho území může tento zvláštní zákon připojit předmětné území ke stávající obci (obcím) nebo stanovit vznik nové obce (obcí).

Významnou změnu v oblasti vojenských újezdů přinesl zákon č. 15/2015 Sb., kterým byl zrušen vojenský újezd Brdy a zmenšena území ostatních vojenských újezdů. Katastrální území rušeného vojenského újezdu Brdy byla přičleněna k existujícím obcím stejně jako některá katastrální území spadajících před účinností zákona do území ostatních tří vojenských újezdů.  Na jiných katastrálních územích vyčleňovaných zákonem z vojenských újezdů však vznikly nové obce – Polná na Šumavě na území vojenského újezdu Boletice, Bražec a Doupovské Hradiště na území vojenského újezdu Hradiště a Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou na území vojenského újezdu Libavá.