Zákon o obcích je páteřním předpisem komunálního práva, bez jehož důkladné znalosti se v praxi nedá obejít. Ve spolupráci s Dominikem Hrubým, který se této oblasti dlouhodobě věnuje (mimo jiné jeho jméno najdete pod odpovědmi Právní poradny SMS ČR), jsme se pro naše čtenáře rozhodli připravit cyklus článků, ve kterých vás s jednotlivými ustanoveními obecního zřízení postupně seznámíme.
§ 20
(1) Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.
(2) Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.
(3) Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.
(4) Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo názvu obce se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
(5) Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
Komentované ustanovení upravuje zřizování a rušení městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst.
Obecně o městských obvodech a městských částech
Výčet statutárních měst a jejich právo členit své území na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy stanoví § 4 zákona o obcích. Statutární města disponují shodným rozsahem kompetencí v samostatné působnosti jako ostatní obce, a stejným rozsahem kompetencí v přenesené působnosti jako ostatní obce s rozšířenou působností, mezi něž všechna statutární města patří. Mohou však své území rozčlenit na městské obvody nebo městské části a těm část svých kompetencí obojího druhu svěřit. § 5 odst. 2 zákona o obcích stanoví obdobné orgány městských obvodů a městských částí jako orgány obcí.
Členění na městské obvody či části je možností, nikoliv povinností statutárních měst. Tuto možnost v současnosti využívá (vedle specifického případu Hlavního města Prahy, které se na městské části člení přímo ze zákona) jen 7 z 26 statutárních měst. Navíc pouze 5 z nich má členěno celé své území – Brno se člení na městské části, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem a Pardubice na městské obvody. Opava člení na osm městských částí pouze své periferní oblasti, centrální část města je plně spravována orgány statutárního města. Liberec má řízen pouze jeden městský obvod (Vratislavice nad Nisou), zbytek města je plně spravován orgány statutárního města.
Mezi městskými obvody a městskými částmi není žádný faktický rozdíl. Záleží na rozhodnutí zastupitelstva statutárního města, které označení územních jednotek zvolí, není však možné obě označení v jednom statutárním městě používat současně, Jinými slovy není možné, aby některé územní samosprávné subcelky téhož statutárního města byly nazvány jako městské obvody a jiné jako městské části.
Odstavec 2 komentovaného ustanovení určuje postavení městských obvodů a městských částí jako organizačních jednotek města. Pravomoci orgánů městských obvodů či městských částí musí podle § 130 písm. c) zákona o obcích vymezit statut statutárního města vydávaný formou obecně závazné vyhlášky.
Městské obvody a městské části jednají podle § 134 zákona o obcích v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem vždy za statutární město, nemají tedy vlastní právní subjektivitu. S ohledem na to není v případě jejich rušení či zřizování nutné řešit jejich právní nástupnictví.
Zřízení, zrušení či připojení městské části či městského obvodu
Výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí musí podle § 130 písm. a) zákona o obcích stanovit statut statutárního města vydaný formou obecně závazné vyhlášky. Pouze změnou tohoto statutu, kterou musí schválit usnesením zastupitelstvo obce (viz. § 84 odst. 2 písm. h) zákona o obcích), je tedy možné zřídit či zrušit městský obvod nebo část, případně připojit městský obvod nebo části k jinému městskému obvodu nebo části. V souladu s § 87 zákona o obcích je k takovému rozhodnutí potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.
Ačkoliv se to tak může jevit, zrušení městského obvodu nebo městské části není zcela ekvivalentní k připojení městského obvodu k jinému městskému obvodu nebo městské části ve smyslu odstavce 3 komentovaného ustanovení. Zatímco v případě zrušení městského obvodu nebo části na dotčeném území přestávají působit orgány subsamosprávy bez náhrady, v případě připojení k jinému městskému obvodu nebo městské části zanikají orgány připojovaného městského obvodu nebo části, avšak na dotčeném území nově působí orgány toho městského obvodu nebo části, k němuž byla zanikající organizační jednotka připojena.
O zřizování či rušení městských obvodů nebo městských částí a připojování městského obvodu či městské části k jiným nadále v textu hovoříme také jako o změnách počtu organizačních jednotek.
Možnost statutárního města měnit počty svých organizačních jednotek je o poznání flexibilnější, než možnost slučování, připojování či oddělování obcí. Z podstaty věci nejde o dohodu, ale ve všech případech o jednostranné rozhodnutí zastupitelstva statutárního města (případě potvrzené občany v místním referendu). Dále není omezeno vytváření jakýchsi enkláv a exkláv, tedy organizačních jednotek územně obklopených jinou organizační jednotkou. Nově zřízená organizační jednotka nemusí mít ani samostatné katastrální území.
Rozhodnutí o změnách počtu organizačních jednotek statutárního města
Rozhodnutí zastupitelstva statutárního města o změně statutu, který přináší jakoukoliv ze změn počtu organizačních jednotek, musí být po jeho schválení zveřejněno. Komentované ustanovení nestanoví způsob zveřejnění rozhodnutí zastupitelstva, proto postačí zveřejnění na úřední desce. Do 30 dnů od zveřejnění mohou občané dotčeného území podat návrh na konání místního referenda ve věci. Možnost vyvolat místní referendum při změnách počtu organizačních jednotek statutárního města je upravena obdobně jako v případě slučování obcí, připojení obce či oddělení obce.
Podmínky pro podání návrhu na konání místního referenda stanoví zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu. Návrh podává přípravný výkon složený z nejméně třech občanů, kteří dosáhli alespoň 18 let (tzv. oprávněných osob), a musí jej podpořit svým podpisem zákonem vyžadovaný podíl oprávněných osob odvislý od počtu obyvatel. S ohledem na smysl konání místního referenda je namístě pracovat s počtem obyvatel na území, jehož se dotýká změna počtu organizačních jednotek. Při počtu do 3 000 obyvatel je potřeba alespoň 30 % oprávněných osob, při počtu do 20 000 obyvatel alespoň 20 % oprávněných osob, při počtu do 200 000 obyvatel alespoň 10 % oprávněných osob, a při počtu nad 200 000 obyvatel alespoň 6 % oprávněných osob. Počet oprávněných osob se podle § 55 zákona o místním referendu zjišťuje z počtu obyvatel na daném území podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.
Pokud byl podán návrh na konání místního referenda, je k potvrzení rozhodnutí o změně počtu organizačních jednotek potřeba souhlasné rozhodnutí v tomto referendu. Souhlasného rozhodnutí je dosaženo, pokud se referenda zúčastní alespoň 35 % oprávněných osob (rozhodnutí je tedy platné ve smyslu § 48 odst. 1 zákona o místním referendu), a většina z nich se vysloví pro potvrzení rozhodnutí. Pokud se naopak nadpoloviční většina zúčastněných tvořící alespoň 25 % celkového počtu oprávněných osob vysloví proti rozhodnutí, je takové rozhodnutí závazné ve smyslu § 49 zákona o místním referendu a praktickým důsledkem je nemožnost zastupitelstva v období příštích 24 měsíců přijmout rozhodnutí s obdobným obsahem.
V případě referenda o změnách počtu organizačních jednotek statutárního města se neuplatní se zvláštní kvórum stanovené § 48 odst. 3 zákona o místním referendu pouze pro případy referend ve věci sloučení obcí, připojení obce a oddělení obce.
Zákon tedy umožňuje občanům se kvalifikovaně vyslovit k rozhodnutí o změnách počtu organizačních jednotek. Zároveň znemožňuje rozhodnutí o změnách počtu organizačních jednotek navzdory vůli zastupitelstva statutárního města, neboť rozhodnutí musí primárně vždy vzejít z něj, a bez toho občané nemohou sami místní referendum iniciovat (jde o změnu obecně závazné vyhlášky, o níž standardně referendum nelze konat).
Odstavec 4 komentovaného ustanovení vyžaduje u rozhodnutí o změně počtu organizačních jednotek obdobné náležitosti jako u dohody o sloučení obcí nebo připojení obce, namísto názvu dotčených obcí se však uvede název zřizovaného či rušeného městského obvodu nebo městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
Rozhodný den změny musí být stanoven v souladu s § 24 zákona o obcích, který z praktických důvodů ukládá povinnost provést změny v počtu organizačních jednotek jen k počátku kalendářního roku (tedy k 1. 1.). Dnem zrušení organizační jednotky statutárního města či jejího připojení k jiné organizační jednotce zanikají při analogickém použití § 55 odst. 2 písm. e) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, mandáty všem členům zastupitelstva takové organizační jednotky. V nově zřízené organizační jednotce se podle § 58 odst. 1 písm. d) volebního zákona konají tzv. nové volby. V organizační jednotce, k níž se připojila jiná organizační jednotka, pokračuje činnost dosavadního zastupitelstva, nově i pro území připojené jednotky. Pouze v případě zřizování nové organizační jednotky je potřeba uvádět v rozhodnutí její název a sídlo jejích orgánů.
Vzhledem k zákazu vydávání právních předpisů městských obvodů a městských částí stanovenému § 134 odst. 2 zákona o obcích nebudou v rozhodnutí uvedeny žádné právní předpisy, které by dotčené organizační jednotky vydaly.
Výčet katastrálních území dotčených organizačních jednotek může komplikovat fakt, že hranice organizačních jednotek nemusí respektovat hranice katastrálních území. V takovém případě je vhodné doplnit výčet u katastrálních území, která neleží celá na území jedné organizační jednotky, doplnit výčtem územně technických jednotek ve smyslu § 2 písm. u) zákona o státní statistické službě.
Z praktického hlediska nejvíce komplikovaným bodem dohody může být určení majetku, právnických osob a organizačních složek dotčených organizačních jednotek. Oprávnění k majetku svěřenému rušené organizační jednotce přechází zpět na statutární město, stejně jako oprávnění k majetku svěřenému připojované organizační jednotce, který není v rozhodnutí vymezen. Při zřizování nové organizační jednotky je potřeba v rozhodnutí vymezit majetek, který jí má být z vlastnictví statutárního města svěřen. Stejný princip platí i pro oprávnění dotčených organizačních jednotek zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky.
%20PRO%20STAROSTY%202024.png)
