Starostovy radosti #2: Dvakrát měř, jednou řež...

STAROSTOVY RADOSTI #2: DVAKRÁT MĚŘ, JEDNOU ŘEŽ...

Vážení čtenáři,

už podruhé se vás snažím rozptýlit vyprávěním o své cestě do úřadu a o tom, jak vypadají mé první týdny ve funkci. Minulé vyprávění jsme zakončili 18. října, kdy se u nás konalo ustavující zasedání zastupitelstva, na kterém byl do čela obce zvolen pětadvacetiletý hoch. „Nemá dost zkušeností, je moc mladý, je moc hodný,“ říkali si patrně někteří občané. Zda měli pravdu, to ukáže až čas. Je ale pravda, že poměrně mladé je celé naše nové zastupitelstvo. Jeho nejmladším členem jsem já, nejstarším je zase pětačtyřicetiletý místostarosta. Věkový průměr našeho zastupitelstva je krásný - jde o příslovečných 33 Kristových let. „Jste všichni mladí, a tak vás prosím hlavně o pokoru,“ nám ne náhodou vzkázala na ustavujícím zasedání zastupitelstva občanka obce. S pokorou a úctou k tradicím jsme ale do zastupitelstva vstupovali všichni.

Troufám si říct, že se našla správná parta lidí, kteří si zdravě věří, řeknou si, co jak cítí, nemají mezi sebou žádnou nevraživost. Na nic si nehrajeme a současně jsme moderní vesničané s velkými cíli. Nechceme ale, aby našim ambicím ustupoval zdravý rozum: shodli jsme se, že než uděláme nějaké razantnější kroky, je třeba se nejprve s novým prostředím sžít a dát na rady zkušenějších. 

V životě by mě nenapadlo přijít na úřad a vyměnit všechny stávající zaměstnance. S trochou nadsázky se dá říct, že jsou jediní, kteří vědí, o co tady jde! Přitom vím, že v mnoha obcích, možná spíše městech, je to právě naopak. Vymění půlku úřadu, jen aby vše měli k obrazu svému, a potom tápou. Musím ale říct, že jsem se během svého měsíčního působení ze strany zaměstnanců nesetkal s žádným problémem. Naopak jim za vše děkuji. Jsou mi oporou, která mě drží nad starostenským stolem, především tedy paní referentka. Přiznávám se, že první den jsem ani nevěděl, kde hledat tužku - a to ona moc dobře věděla, a samozřejmě nejen to ☺

Je pravda, že jako mladý začínající starosta zatím o mnohých možných změnách ani nevím. V tom mi ale pomáhá starostenská komunita nejen ve Sdružení místních samospráv ČR. Na konferenci SMS ČR v Českém Krumlově jsem například jako starosta obce bez rady zjistil, že když rozhoduju za radu, nemusím zvlášť sepisovat a evidovat opatření starosty. I takové malé věci mohou odbourat byrokratickou zátěž na obcích. Kromě toho mám spoustu známých z řad starostů, kteří mi vždy ochotně poradí, ať už při sestavování nových směrnic, při realizování změn nebo při sestavování nového rozpočtu.

Přestože se držím hesla dvakrát měř, jednou řež, některé věci jsem se přece jen rozhodl změnit. Jsem kreativní člověk, který dělá rád radost i druhým. Zhruba dva týdny po mém nástupu se v obci konal muzikál. Většinou to u nás fungovalo tak, že občané přišli, podívali se a odešli. Nechtěl jsem jít touhle cestou, ale naopak jsem se snažil o to, aby měli z představení nezapomenutelný zážitek. Za obec jsem proto zajistil přípitek na přivítanou pro každého návštěvníka zdarma, s místním spolkem jsme se domluvili na prodeji dalšího občerstvení formou koláčků, alka i nealka apod. Na základě minulých představení jsme očekávali účast zhruba 30 lidí. Do sálu kulturního domu jsme schválně umístili stoly s židlemi tak, aby sál vypadal plný. No a co se nestalo? Možná zafungovala masivní propagace na sociálních sítích, ve zpravodaji, roznos plakátků do schránek nebo jen vesnické drby, ale do sálu nám nakonec přišlo místo 30 lidí zhruba 90. Neměli jsme pro ně přichystané posezení ani občerstvení, a tak jsme společně s místostarostou jen pár minut před začátkem představení přeorganizovávali sál, spolek sáhl do vlastních zásob a chybějící občerstvení narychlo zajistil. Inu, dopady některých zdánlivě malých změn dokážou člověka překvapit...

Další změnou byly oslavy jubilantů. Ty se u nás v obci sice konaly každým rokem, ale tentokrát jsem chtěl oslavencům přichystat něco nového, něco navíc. Na rozdíl od dárkových balíčků s konzervami a vínem, které se rozdávaly v minulosti, nyní jubilanti dostali vitamínové sirupy na dlouhověkost, mazání na klouby, dřevěný kompas s dominantou obce a malou kytičku, která během oslav posloužila také jako ozdoba stolu. I tak se dá šetřit obecní rozpočet.☺ Věřím, že pokud přidáte do všech takových akcí část sebe, občané to stejně jako u nás ocení. 

Poslední drobná změna, kterou jsem provedl, spočívá v tom, že jsem převedl více práce na zastupitele. Starosta přece není od toho, aby v práci trávil den i noc, i když to tak nezřídka bývá... Jedna zastupitelka tak tvoří plakáty, grafiku zpravodaje, druhá kontroluje texty, další píše kroniku a články z akcí, místostarosta se stará o veřejné zakázky. Dotace má na starosti další zastupitelka, technické věci zase jiný člen obecního zastupitelstva. Do veřejných funkcí jsem vstupovali s tím, že chceme pro obec něco dělat, a jsem moc rád, že se nám to zatím daří - a společně. Mít kolem sebe tým lidí, na které se můžete spolehnout, je základ všeho dalšího - včetně větších změn, než které jsem představil v dnešním příspěvku. I nadále se ale budu držet lidové moudrosti a měřit více, než řezat, a to přesto, že třeba příhoda s muzikálem dost názorně ukázala, že některé věci dopředu prostě při nejlepší vůli změřit nemůžete...

Ing. Michal DRESLER
starosta obce Kujavy