V pátek 21. dubna schválila Sněmovna nový zákon, díky kterému se oznamovatelé protiprávního jednání dočkají ochrany před případnou odvetou ze strany svých nadřízených. Vládní předlohu vztáhli poslanci vedle trestných činů i na závažné přestupky s horní hranicí postihu alespoň 100 000 Kč. Poslanecké návrhy, podle nichž by se ochrana týkala také anonymních oznamovatelů, však dolní komora odmítla.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů vymezuje v § 8 povinné subjekty, které mají povinnost zřídit pro účely ochrany oznamovatelů do 15. prosince 2023 tzv. vnitřní oznamovací systém. Ten spočívá především v ustanovení pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Mezi povinné subjekty patří veřejní zadavatelé ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy i obce. Avšak v souladu s prováděnou směrnicí osvobozuje zákon z této povinnosti obce s méně než 10 000 obyvateli.
Povinnost zřídit oznamovací systém návrh dále neukládá ani právnickým osobám kontrolovaným územními samosprávami, které mají méně než 50 zaměstnanců a jsou zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. Podle důvodové zprávy do této kategorie spadnou jak např. příspěvkové organizace územních samosprávních celků, tak další právnické osoby jako např. školské právnické osoby aj.
Za zaměstnance se pak kromě zaměstnanců v pracovním poměru považují také osoby vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr, osoby s částečným úvazkem a zaměstnanci agentury práce.
Oznamovatelé, kteří nebudou mít k dispozici vnitřní oznamovací systém, budou moci využít vnějšího oznamovacího systému, který má podle návrhu spravovat Ministerstvo spravedlnosti, nebo mohou za přesně stanovených podmínek oznámení i uveřejnit (§ 7 odst. 1 písm. c) návrhu zákona).
Mezi nejzávažnější přestupky podle návrhu patří především různé formy odvetných opatření vůči oznamovateli, která jsou vymezena v § 4. Horní hranice výše postihu je v takových případech nastavena až na jeden milion korun. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení hrozí sankce ve výši až 50.000 korun.
Začlenění evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do našeho právního řádu nabralo zpoždění, kvůli kterému podala Evropská komise na Česko žalobu k Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.
