Zákon o svobodném přístupu k informacím na nejobecnější úrovni komplexně reguluje poskytování informací státem, územními samosprávami a tzv. veřejnými institucemi. Jde o výchozí legislativní provedení práva na informace, jež garantuje česká Listina základních práv a svobod. V loňském roce se na půdě parlamentu projednávala novela č. 241/2022 Sb., která současnou podobu zákona č. 106/1999 Sb. výrazně ovlivnila a znamenala řadu změn i pro obce.
Během své účinnosti byla tzv. stošestka novelizována několikrát, a to zejména v souvislosti s transpozicí evropských směrnic, jako tomu bylo např. v roce 2006 a v roce 2015. Významné úpravy přinesl také změnový zákon č. 111/2019 Sb., který byl schválen v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů. I novela č. 241/2022 Sb. je důsledkem vývoje na poli evropského práva, především pak transpozice Směrnice 2019/1024 ze dne 20. června 2019.
V prostředí menších obcí je potřeba věnovat zvláštní pozornost změnám, které se dotknou pravidelné činnosti jejich úřadů. Tedy např.:
- úpravám poskytování informací o příjmech fyzických osob
- zneužití práva na informace nebo
- tomu, jak na obce dopadne zřízení centrálního registru veřejné správy.
Paragraf 8c zákona č. 106/1999 Sb., který se věnuje informování o příjmech fyzických osob, nyní pevně rozlišuje mezi osobami, o jejichž příjmech je možno informovat bez dalšího, a těmi, o jejichž příjmech vydá povinný subjekt informace pouze tehdy, dospěje-li k závěru, že žadatel prokázal veřejný zájem na jejich poskytnutí. Tento zájem navíc musí převažovat nad zájmem na ochranu požadovaných informací.
Vymezení toho, kdy se jedná o zneužití práva na informace a jak jej řešit, přináší nový § 11a. Toto ustanovení dává povinnému subjektu možnost odmítnout za daných podmínek žádost o informaci, pokud je cílem žadatele způsobit nátlak na fyzickou osobu, jíž se informace týká, nebo tehdy, je-li cílem žadatele způsobit povinnému subjektu nepřiměřenou zátěž.
Zřízení centrálního registru jako informačního systému veřejné správy má dopady na povinnost zveřejňování výročních zpráv, kterou je nyní možno splnit právě prostřednictvím centrálního registru. Struktura výročních zpráv je pak předepsána v § 18 zákona o svobodném přístupu k informacím.
Pozornosti by neměla ujít ani přechodná ustanovení (část první, článek II. novely). Ta určují, podle kterých pravidel se mají vyřizovat žádosti podané před a po okamžiku, kdy novela nabyla účinnosti. Stejně tak se vymezuje doba, po kterou musejí být zveřejněny informace poskytnuté na žádost způsobem umožňujícím dálkový přístup (podle § 5 odst. 3 zákona).
Ačkoliv stošestka nepatří mezi právní předpisy, které by se v samosprávě těšily oblibě, lze přivítat, že se zákonodárce i díky snaze Sdružení místních samospráv České republiky rozhodl neodvrátit zrak stranou od témat, která se v aplikační praxi ukázala jako zapeklitá, a vyjádřil v textu zákona kritéria a postupy, jimiž se povinné subjekty mohou nebo mají řídit.
