SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
Můj dotaz se týká zaměstnankyně, která při vyplňování osobního dotazníku pro zaměstnavatele nezahrnula informaci o tom, že čerpala mateřskou a rodičovskou dovolenou. V důsledku tohoto (nejspíš) opomenutí (nebyla jsem v tu dobu ředitelkou školy) nebyly tyto doby započítány do odpracované doby a praxe.
Ráda bych se zeptala, zda má zaměstnankyně v takovém případě právo požadovat zpětné započítání doby mateřské a rodičovské dovolené do pracovní praxe, případně jaký je správný postup pro opravu těchto údajů. Kdo nese odpovědnost za nezahrnutí této informace do pracovního poměru?
Musíme zpětně vyplatit nezapočítanou praxi, když zaměstnanec přinese čestné prohlášení, nebo potvrzení o době proplácení rodičovské dovolené?
Dle ust. § 123 odst. 4 zákoníku práce zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe.
Podmínky pro určení započitatelné praxe se dále nachází v ust. § 4 odst. 5 písm. a) nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Dle tohoto nařízení se zaměstnanci započte praxe v plném rozsahu skutečné doby čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.
Jedná se o povinnost zaměstnavatele a právo zaměstnance vyplývající přímo ze zákona. Zaměstnanec má tedy právo na zpětné započítání této doby do praxe.
Pokud tímto zaměstnanci vznikla škoda v podobě nižšího příjmu, musí mu být zaměstnavatelem zpětně doplacena. Z dotazu však není patrné, o jaké časové období se jedná, z tohoto důvodu musím upozornit na případné promlčení práva na zpětné doplacení.
Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákona, promlčecí lhůta trvá tři roky a počíná běžet následujícím dnem, kdy měl být plat proplacen. Jednotlivé platy jsou tzv. dílčím plněním, a dle § 623 občanského zákona poběží pro každý plat za kalendářní měsíc samostatná promlčení lhůta.
Tzn. že ta část platu za kalendářní měsíc, která nebyla proplacena z důvodu nezapočítaní doby praxe bude mít jiný počátek promlčecí lhůty, než ta část platu za následující kalendářní měsíc. Každý měsíc tedy vzniká nový dluh se samostatnou promlčecí lhůtou.
Nejprve byste měla zaměstnankyni vyzvat, aby doložila relevantní dokumenty, zejména potvrzení o čerpání mateřské a rodičovské dovolené vydané Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo příslušným zaměstnavatelem, u kterého byla mateřská a rodičovská dovolená čerpána. Po doložení těchto dokumentů, již musíte dopočítat dobu praxe a případně doplatit plat o chybějící částky.
Odpovědnost za celou situaci, leží spíše na bedrech zaměstnankyně, která (ač omylem) zamlčela podstatné informace. Zaměstnavatel si toto sice může ověřit na ČSSZ, avšak je nelogické, aby toto prováděl u všech zaměstnanců.
