SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
Jsem aktuálně v pracovní neschopnosti a zastupuje mne dočasně zástupkyně, která není statutárním orgánem.
Obrátila se na mne s problémem, kdy v minulém týdnu došlo ke kázeňským problémům u několika žáků (přišli do školy pod vlivem alkoholu, k činu se přiznali). Situace je řešena se zákonnými zástupci žáků, dále proběhnou výchovné komise za účasti OSPODu. Následně bychom chtěli svolat pedagogickou radu a projednat uložení výchovného opatření – důtky ředitele školy.
Jak dále postupovat?
Může pedagogickou radu svolat, projednat důtku a následně ji uložit moje zástupkyně a podepsat v z.? Nebo musíme počkat, až budu jako ředitelka uschopněna a nastoupím zpět do práce? Zatím nevím, kdy to bude. Je možné, že budu doma i v dalších týdnech. Tím by se uložení výchovného opatření posunulo třeba až měsíc po přestupku proti školnímu řádu.
Jaký postup je v tomto případě správný?
Otázka zastoupení ředitele školy v pravomocích, které mu jsou výslovně svěřeny zákonem, není upravena žádným právním předpisem. Naštěstí v trochu podobné otázce již rozhodoval Krajský soud v Praze sp. zn. 51 A 77/2023, který v odst. 26. tohoto rozhodnutí alespoň částečně vyjasnil otázku zastoupení ředitele školy.
Soud zde konstatoval, že ačkoliv zákon některé pravomoci výslovně svěřil do rukou ředitele, jedná se o pravomoc školy jako právnické osoby. Navíc v odst. 25. vyslovil závěr, že není možné se řídit čistě jazykovým výkladem právní normy, kterou nelze aplikovat mechanicky bez objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu.
Odst. 26. rozsudku sp. zn. 51 A 77/2023
„26. Systémově je pravomoc k vydávání rozhodnutí podle školského zákona svěřena školské právnické osobě, a nikoliv tomu, kdo ji vede či za ni jedná. Jak dovodil NSS v rozsudku ze dne 27. 7. 2011, č. j. 1 As 53/2011-109, č. 2437/2011 Sb. NSS, odst. [27], „[o]hledně typu orgánu vydávajícího soudně napadnutelné rozhodnutí je třeba vyjít z toho, že v projednávaném případě by tímto orgánem mohla být pouze žalovaná jakožto školská právnická osoba s právní subjektivitou, nikoliv její ředitelka. V oblasti správního práva je totiž třeba rozlišovat subjekt veřejné správy a vykonavatele veřejné správy, tj. toho, kdo jménem subjektu jako nositele veřejné správy jedná (Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 376). Ředitel je přitom ve smyslu § 130 a § 131 školského zákona statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel jedná za školskou právnickou osobu dovnitř i navenek, a je tudíž jejím výkonným orgánem. Ačkoliv školský zákon v řadě případů stanoví přímo řediteli pravomoc k rozhodování, jedná se fakticky o stanovení působnosti školské právnické osoby prostřednictvím vymezení pravomoci jejího funkčně příslušného orgánu. To plyne především z § 7 odst. 1 školského zákona, podle nějž tvoří vzdělávací soustavu školy a školská zařízení a nikoliv jejich ředitelé (Vedral, J. K otázce, zda správním orgánem podle školského zákona je ředitel školy nebo škola jako právnická osoba. ASPI, 2011). Z tohoto pohledu lze o subjektu veřejné správy uvažovat pouze ve vztahu ke školské právnické osobě, neboť její ředitel by mohl zastávat pozici pouhého vykonavatele veřejné správy“ (zcela shodně srov. též rozsudek NSS ze dne 2. 5. 2012, č. j. 1 As 35/2012-40, č. 2736/2013 Sb. NSS, odst. 18; zdůraznění doplněno zdejším soudem). Z uvedeného vyplývá, že je to právě školská právnická osoba (škola jako instituce), a nikoliv samotný ředitel, kdo rozhoduje o veřejných subjektivních právech a povinnostech jednotlivců podle školského zákona v rámci „vrchnostenské“ pravomoci. A to i přesto, že v běžné činnosti školy zpravidla převažuje nevrchnostenský prvek spočívající v poskytování vzdělání (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 6. 2021, č. j. 9 As 264/2020 - 51, č. 4232/2021 Sb. NSS, odst. 49). Pokud by tato vrchnostenská pravomoc byla spojována výlučně s osobou ředitele (jak by naznačoval čistě jazykový výklad, srov. odst. 24 výše), vylučovalo by to možnost jakéhokoliv zastoupení v případě ředitelovy nepřítomnosti, neboť školský zákon neobsahuje žádné ustanovení explicitně opravňující ředitele k tomu, aby výkonem své pravomoci pověřil jinou osobu (např. zástupce ředitele). To by však z hlediska praktického fungování školy zjevně nebylo žádoucí, neboť typicky při neschopnosti ředitele vykonávat svou funkci-např. pro dlouhodobou nemoc-by neexistoval nikdo, kdo by byl oprávněn pravomoc ředitele školy fakticky vykonávat (srov. Moravec, O. § 164 Působnost ředitele školy. In: Rigel, F., Bahýlová, L., Moravec, O., Puškinová, M., Kudrová, V. Školský zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 719, marg. č. 5.). Soud proto konstatuje, že za správní orgán s pravomocí rozhodnout o podmíněném vyloučení žáka je třeba považovat školskou právnickou osobu (tj. školu jako instituci) coby subjekt veřejné správy, a nikoliv ředitele školy jakožto fyzickou osobu, která takto svěřenou pravomoc pouze fakticky vykonává.“
Z výše uvedeného názoru soudu vyplývá, že je možné ředitele školy zastoupit i v případě pravomocí, které jsou zákonem výslovně svěřeny do jeho rukou. Jedná se zatím jen o rozsudek krajského soudu, avšak tímto odůvodněním se nechá úspěšně argumentovat při případném jednání s nadřízeným správním orgánem.
