SMS-služby provozují pro klienty svých pověřenců z řad škol bezplatnou právní poradnu, v níž působí odborníci s rozsáhlou teoretickou i praktickou zkušeností.
Právní poradna pro školy se věnuje všem typům právních problémů, se kterými se vedení škol při své činnosti setkává.
Oslovit ji můžete na adrese skolavpravu@sms-sluzby.cz.
Odpovědi na položené dotazy zpracováváme obvykle ve lhůtě 5 pracovních dnů.
Právní poradna pro školy je zajišťována ve spolupráci s AK Tycová a partneři.
Můj dotaz se týká přihlašování žáků do školní družiny. Dlouhodobě dáváme žákům vždy pouze přihlášku a po jejím vyplnění je žák automaticky přijat. Nemáme problém s kapacitou, všichni zájemci jsou vždy uspokojeni. Nyní jsem se z diskuze na facebookové skupině ředitelů základních škol dozvěděla, že ředitelé dávají i rozhodnutí o přijetí do ŠD a ŠK. Chtěla jsem se proto zeptat, jaký je správný postup při přijímání žáka do ŠD/ŠK. Stačí přihláška nebo musí být žádost o přijetí do ŠD/ŠK? Pokud musí být rozhodnutí o přijetí/nepřijetí, stačí jen vyvěsit seznam přijatých uchazečů na úřední desce a webu? Muselo by takové přijímání být zase pod čísly a ne pod jmény? Je stejný postup pro školní družinu i školní klub? Ve školním klubu nemáme pravidelnou denní činnost, ale pouze zájmové útvary.
Postup u přijímání dětí do zájmového vzdělávání se částečně liší od postupu při přijímání dětí a žáků k předškolnímu a základnímu vzdělávání.
Ačkoliv se u rozhodnutí ředitele o přijetí uchazeče do zájmového vzdělávání také jedná o rozhodnutí správního orgánu podle § 9 zákona č. č. 500/2004 Sb., správní řád, nemusí docházet ke striktnímu dodržení postupů uvedených v tomto zákoně.
Komentář ke školskému zákonu 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 725, marg. č. 15, k tomuto uvádí:
Rozhodovací činnost ředitele školského zařízení (zde školní jídelny) NSS popisuje tak, že není třeba „vydávat rozhodnutí o každém konkrétním žákovi, kterému je strava poskytována, či dokonce o každém konkrétním vydávaném obědě. Zařazení do stravování je faktickým úkonem, na nějž navazuje vydávání stravy, a tedy není třeba v takovém případě rozhodnutí vydávat. Rozhodnutí je třeba vydat až v situaci, kdy je třeba autoritativně určit, zda tu právo je, či není…“ (rozsudek 2 Aps 3/2010, cit. výše). Není přitom rozhodující, že rozhodování o přístupu ke školnímu stravování (ani obecně ke školským službám) není zahrnuto do výčtu obsaženého ve druhém odstavci komentovaného ustanovení. Kompetenční normou, na jejímž základě ředitel svou pravomoc vykonává, v tomto případě je § 164 odst. 1 písm. a). Mocenský charakter činnosti [odlišující tuto činnost od činnosti organizační ve smyslu § 165 odst. 1 písm. a)] je pak předurčen materiálně, tj. důsledky jednání ředitele v právní sféře adresáta mocenského působení (žáka).
Pro postup při přijímání uchazečů o zájmové vzdělávání jsou podstatný pouze školní vzdělávací program a vyhláška č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání.
V případě školních vzdělávacích programů, stanoví § 5 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. školský zákon (dále jen “ŠKZ”), že pokud nebude vydán rámcový vzdělávací program pro školní vzdělávací program, budou tímto školním vzdělávacím programem upraveny “zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván”
Jelikož se dle § 3 odst. 1 ŠKZ se rámcové vzdělávací programy vydávají jen pro jednotlivé obory vzdělání, nevydávají se pro zájmové vzdělávání.
Školský zákon tedy upravuje jedinou podmínku pro zájmové vzdělávání, a to že musí být vydán školní vzdělávací program.
Dále školský zákon v § 112 odkazuje na prováděcí právní předpis, který stanoví organizaci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a podmínky organizace v zájmovém vzdělávání. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání (dále jen „Vyhláška“), kde je uveden taxativní výčet druhů zájmových vzdělávání u kterých je možné přijmout uchazeče do klubu či družiny pouze na základě písemné přihlášky.
Jedná o činnosti zájmového vzdělávání uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a c) Vyhlášky:
- pravidelné zájmové, výchovné, rekreační nebo vzdělávací činností včetně možnosti přípravy na vyučování,
- táborové a další obdobné činnosti.
Výše uvedené právní předpisy tedy upravuji pouze dvě pravidla pro přijímání uchazečů o zájmové vzdělávání.
- Prvním je přijímání uchazečů podle školního vzdělávacího programu
- Druhá podmínka se vztahuje pouze na zájmové vzdělávání uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a c) Vyhlášky
V ostatním má ředitel volné ruce a je pouze na něm, jaké podmínky a postupy pro přijímání účastníků stanoví ve školním vzdělávacím programu.
Pokud zájmová činnost zájmového vzdělávání nespadá do těchto kritérií, není pro přijetí účastníka potřeba písemné přihlášky. Otázkou však zůstává, zda je možné přijímat účastníky zájmového vzdělávání na základě ústní žádosti? Nicméně je na řediteli školského zařízení, aby pomocí školního vzdělávacího programu určil podmínky pro přijímání uchazečů o zájmové vzdělávání.
S tímto souvisí i otázka zveřejňování výsledků přijetí či nepřijetí uchazeče o zájmové vzdělávání. Jelikož se nejedná o správní řízení, je na řediteli školy, aby pomocí školního vzdělávacího programu určil způsob oznámení výsledků přijetí či nepřijetí účastníka zájmového vzdělávání.
Je tedy možné použít i úřední desku a web. Podstatné je, aby uchazeči byli dostatečně informování o tomto způsobu zveřejnění výsledků. Při použití úřední desky či dálkového přístupu pomocí webu je však nutné dodržet pravidla GDPR - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ao volném pohybu těchto údajů až o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Dále jen „Nařízení“)
Při zveřejňování výsledků by nemělo docházet ke zveřejnění osobních údajů, kterými jsou dle Čl. 4 odst. 1 Nařízení: „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); Identifikovaná osoba je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenská identita této fyzické osoby.“
Na základě výše uvedeného je tedy vhodné zveřejňovat výsledky přijetí uchazečů pomocí číselného seznamu.
Závěrem k otázce, zda je stejný postup pro přijetí do ŠK a ŠD - postup při přijímání účastníků u těchto dvou druhů zájmového vzdělávání se řídí stejnými pravidly.
